Největší horu špinavého nádobí v testu zlikvidovaly dva prostředky: Frosch německé firmy Erdal Rex a starý známý Jar,který vyrábí firma Procter & Gamble v rakovnické Rakoně. Frosch dokázal umýt na jeden zátah pětadvacet a Jar čtyřiadvacet talířů dřív, než pěna ve dřezu opadla na polovinu. Na hromadě vedle dřezu tak skončilo dvakrát víc talířů, než když laborantky myly s prostředkem Raky. Ten jich zvládl jen dvanáct. Všechny ostatní si s šestnácti až devatenácti umytými talíři vysloužily - řečeno školní mluvou - za mytí dvojku. Pokud by se to někomu zdálo jako chabý výsledek, nutno připomenout, že talíře byly při zkouškách značně špinavé možná víc,než je běžné při normálním provozu v domácnosti. Aby byl výsledek testu srovnatelný, používají ve zkušebně modelovou špínu složenou z rostlinného tuku, hladké mouky a kyseliny olejové. "Přesně složenou směs nejdříve zahřejeme, aby vznikla mazlavá mastná hmota. T u pak v přesně odváženém množství naneseme na předem zahřáté talíře a rozetřeme po nich," vysvětluje postup talířového testu Věra Karlíková, která test vedla.
Kolik za jedno umytí?
Zajímavější než "kolik" talířů prostředky umyjí, je "za kolik". Tedy poměr mezi výkonem a cenou. V tomto předmětu získal nejlepší známku slovenský Kronstar. Stovku talířů dokáže umýt za pouhé 2,10 koruny. Hned za ním skončil Jar se stovkou talířů za 2,90. Stejné mytí například po svatební hostině přijde s Raky na 6,70. Absolutně nejlevnější byl sice Tomík českého výrobce Tomil (litr vyjde na 32 korun, zatímco Sunlicht nebo Pur stojí víc než dvakrát tolik), ale v účinnosti mytí trochu zaostával za nejlepšími.
Trik s nižší dávkou
Pokud by se test řídil jen doporučením výrobců, skončila by většina výrobků s mnohem horší známkou. Všichni výrobci kromě jednoho (Zenit) totiž uvádějí menší dávky, než jaké jsou třeba k dokonalému mytí. Například s jednou kávovou lžičkou, kterou doporučuje výrobce Jaru do pěti litrů vody, umyli ve zkušebně všeho všudy čtyři talíře. Zenit zase uvádí naopak vyšší dávku, a mytí tak přijde mnohem dráž. V domácnosti se však při mytí nádobí obvykle nikdo přesně nedrží dávkování doporučeného výrobcem. Proto bylo v druhé části testu dávkování srovnáno podle obsahu účinných látek. Ten je dán obsahem sušiny. Druhý talířový test při dávkování podle sušiny je tedy lepším vodítkem pro porovnání účinnosti.
Náhradní náplň ano, či ne?
Pouze tři výrobky na českém trhu se prodávají také v náhradním balení. Jar a Pur jako koncentráty,které se před použitím ředí na dvojnásobný objem (z 250 na 500 ml) a Colon, který se přelévá do originální lahve. Test prokázal, že prostředky v náhradním balení jsou po naředění či přelití stejně účinné jako stejné výrobky v originálním obalu. Rozdíly v obsahu sušiny byly minimální - u Puru dvě procenta, u Jaru necelé jedno procento - a projevily se jen malým rozdílem v počtu umytých talířů. Přesto úspora na jedno mytí není vyšší než deset haléřů, u Colonu se náklady na mytí neliší. Záleží pochopitelně na tom, za jakou cenu se náhradní balení prodávají. T y bývají velmi rozdílné. T o se ostatně týká nejen náhradních náplní, ale obecně všech prostředků na mytí.
(Další informace naleznete za ikonou Téma.)
Protokol o testu čistících prostředků naleznete zde.
