Základem je osekat náklady. Jedním ze způsobů, jak dostat Zoot do černých čísel, je zavírání takzvaných výdejen radosti, kterých měla firma donedávna v Česku 28. „Dvanáct výdejen jsme již zavřeli. Bude to mít zanedbatelný, téměř nulový dopad na tržby. Je to v místech, kde je další poblíž,“ řekl MF DNES Lukáš Uhl, generální ředitel Zoot a jeden z krizových manažerů, který nastoupil do firmy letos v lednu.
Z Výdejny radosti hlava plná starostí. E-shopu Zoot hrozí insolvence |
Neefektivní provoz výdejen podle něj táhl značku do ztrát. Výdejny sice zvyšovaly oblibu e-shopu a vytvořily mu dobré jméno – zákazníci si do výdejen mohli objednat více kousků, vyzkoušet je a zaplatit jen ty, které chtěli, jenže vstřícný přístup nebyl zadarmo. Takzvané vratky zboží se postupem času vyšplhaly až k 80 procentům a náklady na ně prohlubovaly ztráty společnosti.
Tržby za miliardu
Ztráty za dobu existence firmy od roku 2009 dosáhly loni v půlce roku 473 milionů korun. Tržby v minulém roce vystoupaly na miliardu.
Zoot měl problémy již dříve, podruhé se do nich dostal v průběhu loňského roku, kdy nebyl schopen platit některým dodavatelům zboží či služeb. Koncem roku mu odmítla Raiffeisenbank prodloužit splatnost investičního úvěru, svou pohledávku nakonec prodala společnosti Natland, která je nyní největším věřitelem Zootu a momentálně provoz financuje. „Díky provoznímu úvěru od Natlandu jsme obnovili nákup zboží,“ potvrzuje Uhl.
Další šetření zahrnuje osekávání nákladů na zaměstnance. Těch měl Zoot včetně brigádníků zhruba 800, od února je to asi o sto méně. „Přezaměstnanost byla jedním z důvodů vysokých ztrát,“ míní Uhl.
Vlastní značky, větší marže
Vylepšit hospodaření e-shopu mají i další kroky, jako je připravované otevření tradičního kamenného obchodu. „Budeme otevírat nové prodejny, v jednom z velkých pražských obchodních center bude první testovací,“ uvádí Robert Vojáček, další z krizových manažerů.
„Není důvod, proč by Zoot měl být jen výdejna,“ uvádí Vojáček. I nynější výdejny se mají stát více prodejnami, což plánovalo i minulé vedení. Prodej zboží přímo z výdejny by měl vylepšit jejich ekonomiku.
Na otázku, proč by měly prodejny fungovat, manažeři odpovídají, že roste celý módní trh a vydělávají skoro všichni. Značku Zoot zná navíc podle průzkumů 75 procent lidí.
Posledním z větších kroků, o které se nové vedení snaží, je důraz na vlastní značky. Ty má online prodejce už dnes, ať už Ojju či Zoot, a na jeho obratu se podílejí zhruba pěti procenty. „Pokud dohodneme s továrnami výrobu sami, jsou tam marže o 30 procent větší a obrovská flexibilita,“ vypočítává výhody Uhl.
Vlastní produkty chce doplnit hlavně u základního zboží, jako jsou trička, roláky, svetry či jednobarevné šaty. Ty totiž tolik nepodléhají módním trendům.
Otázkou je, co bude dál, až skončí koncem dubna moratorium. „Zoot se momentálně snaží dohodnout se svými věřiteli, jakou formou se budou řešit jeho dluhy,“ popisuje insolvenční správce Lukáš Zrůst. Pokud by se chtěla značka vyhnout insolvenci, musela by podle něj buď všechny závazky splatit, nebo se s věřiteli dohodnout na restrukturalizaci.
Situaci ale komplikuje skutečnost, že věřitelů je několik stovek. Nejvíce pohledávek v hodnotě 135 milionů korun drží společnost Natland. Ta také bude mít největší slovo v diskusi o osudu e-shopu.
