Nabídka Enel se v neděli otevírala jako jediná ze tří, které podali zájemci o elektroenergetiku. Spolu s Italy se o ČEZ původně zajímala také španělská Iberdrola, která ale v neděli odstoupila. Samotný Enel tak nabídl 135 miliard korun.
Ministr průmyslu Miroslav Grégr ale očekával nabídku mezi 250 a 300 miliardami. Kabinet se proto rozhodl vyhlásit ještě druhé kolo privatizace ČEZ a šesti regionálních distributorů elektřiny.
"Vláda České republiky není žádné ořezávátko, kterému lze předkládat podhodnocené nabídky. Do 7.1. lze předkládat nové nabídky, jejichž minimální hodnota musí být 200 miliard korun. Pokud ji alespoň jedna ze společností nepředloží, soutež se ukončí," prohlásil premiér Miloš Zeman.
Do druhého kola postoupila vedle italského Enel překvapivě i Eléctricité de France, ačkoli nestihla včas podat cenovou nabídku a měla k privatizaci i některé další připomínky. "Všichni zájemci byli upozorněni na to, že pravidla privatizace se mohou v průběhu měnit, aniž by byla dotčena transparentnost výběru. EdF a Enel jsou jediné společnosti, které projevily zájem o koupi celého balíku akcií," dodal Zeman.
|
Koruna atakovala hranici 32,00 za euro. Čtěte ZDE. |
Plynárenství koupí Němci, Unipetrol český Agrofert
Vláda rozhodla také o tom, že plynárenskou firmu Transgas spolu s osmi distributory ovládne za 4,1 miliardy euro (133 miliard korun) německá RWE Gas. Unipetrol získal za 361 milionů euro (11,7 miliardy korun) domácí Agrofert, podporovaný americkou Conoco.
Rozhodnutí vlády prodat plynárenství německé RWE Gas je v souladu s nedělním doporučením privatizační komise.
Naopak prodej petrochemického holdingu tuzemskému Agrofertu bylo překvapením. Jeho nabídka byla druhá nejvyšší, když ji překonala britská Rotch Energy s částkou 14,5 miliardy korun. Akcie Unipetrolu se po oznámení rozhodnutí propadly o 9,1 procenta.
"Dala se přednost české cestě. Zdálo se, že druhá společnost byla spíše finančním investorem, který nemá zkušenosti v petrochemii. Dávala si i další podmínky a neměla zajištěné finanční zdroje," vysvětlil pro Reuters náměstek ministr financí Tomáš Potměšil.
Podle ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra vláda nikdy netvrdila, že jediným kritériem při prodeji Unipetrolu je cena. "Rozhodovalo i postavení jednotlivých uchazečů na trhu, budoucí modernizace nebo investice," řekl Grégr.
Třetí ze zájemců o Unipetrol maďarsko-rakouské konsorcium MOL, TVK, OMV - mělo připomínky k omezením vyplývajícím z návrhu kupní smlouvy a jeho obálka se v neděli na zasedání privatizační komise vůbec neotevírala.
"Nelíbilo se nám, že není po dobu osmi let možné vůbec prodávat podíly v kupovaných firmách. To je naprosto netransparentní prostředí," řekl zástupce firmy MOL.
Agrofert počítá, že se mu investice 11,7 miliardy korun do Unipetrolu, brzy vrátí. "Počítali jsme to na sedm let," uvedl k návratnosti investic pro ČTK šéf Agrofertu Andrej Babiš. Koupi bude Agrofert financovat částečně z vlastních, částečně z bankovních zdrojů.
Omezení investory odradila
Právě rozsáhlý systém omezujících podmínek ve státem nadiktovaných privatizačních smlouvách byl důvodem, proč mnozí investoři v průběhu neděle vypadli ze hry.
Zástupci Electricité de France měli k omezením (například stanovené povinné odběry uhlí, povinnost prodávat určené a velmi vysoké množství elektřiny) připomínky. Navíc jejich zástupci podali cenovou nabídku několik minut po stanoveném čase.
Další z uchazečů - skupina firem International Power, E. ON a British Energy - byl vyřazen proto, že kromě připomínek byl její součástí E. ON, který již dříve z privatizace odstoupil. "Dostali jsme oficiální informaci, že jsme ze hry," potvrdil zástupce E. ON Miroslav Píše.
Zástupce další firmy z konsorcia mluví o zpackané privatizaci. "Tak tvrdá omezení stejně nemají smysl, když je napadá antimonopolní úřad a jsou i proti právu Evropské unie," uvedl zdroj. Zůstala tak jediná nabídka.
Vyřazeni byli i favorité klání o plynárenství, a to z tradičního důvodu - kvůli připomínkám k návrhu kupní smlouvy, kterou vypracoval privatizační poradce. Ze hry tak vypadl americký Duke Energy s firmou E. ON. Podobný osud stihl podle dostupných informací i nejsilnější uskupení: Ruhrgas a Gaz de France, které chtěly přibrat největšího producenta plynu - ruský kolos Gazprom.
