Z cílové částky například 300 tisíc korun pak zaplatí poplatek tři tisíce. Klient se však může v průběhu pěti let spoření rozhodnout, že úvěr nebude chtít, a požádá o snížení cílové částky na polovinu.
"V obchodních podmínkách je, že spořitelna může při snížení cílové částky rozdíl v poplatku vyplatit klientovi zpět," uvedla mluvčí spořitelny Zdeňka Blechová.
Nejasný význam slova "může" však již v roce 1996 vysvětlil některým obchodním zástupcům tehdejší vrchní ředitel spořitelny Pavel Bernovský tak, že o vracení peněz není pochyb.
Uvedl, že u smluv uzavřených podle tehdejších podmínek se část poplatku vrací při snížení automaticky, u dříve uzavřených smluv na požádání. Ještě v roce 1998 Stanislav Trojan z právního odboru spořitelny v klientském časopise psal, že se poplatek při snížení cílové částky vrací automaticky.
Někteří obchodní zástupci tak podpořeni jasným příslibem přesvědčovali klienty, že pokud uvažují o úvěru, ať si rovnou uzavřou smlouvu na vyšší sumu. Pro poskytnutí úvěru je to výhodnější, a když si to rozmyslí, o nic nepřijdou, protože část poplatku se vrátí.
Z odpovědí spořitelny na žádosti klientů o snížení cílové částky a vrácení poplatku, které má MF DNES k dispozici, však vyplývá, že jim spořitelna vrácení části poplatku odmítla. Jeden z klientů dostal například odpověď, že část poplatku se vrací obvykle jen tehdy, pokud snížení částky slouží k rychlejšímu poskytnutí úvěru.
Ohledně vracení poplatků však spořitelna vydává různé informace a pokyny. V roce 1999 v interním materiálu určeném obchodním zástupcům stojí, že se množí případy, kdy klient žádá o snížení cílové částky před zrušením účtu, aby mu byla vrácena část poplatku za uzavření smlouvy.
"Vzhledem k tomu, že tato úhrada byla plně spotřebována v době uzavření smlouvy, tak ČS-Stavební spořitelna zásadně tuto úhradu či její část nevrací," stojí ve sdělení.
Z poplatků za uzavření smluv platí spořitelny obvykle provize pro své dealery.
Informace v obchodních podmínkách, sdělení Bernovského z roku 1996 a sdělení v interním materiálu se ovšem zjevně rozcházejí. "V interním pokynu mohlo zřejmě dojít k nějakému pochybení," reagovala Blechová.
Podle ní je směrodatné, že spořitelna vyplácet může, a také to prý dělá. "V minulosti to bylo automaticky, podle nových obchodních podmínek je to na požádání," řekla mluvčí. Od roku 1996 do roku 2000 bylo vyřízeno průměrně tři tisíce případů, kdy se poplatky vracely.
"Na základě letošních písemných žádostí očekáváme obdobný vývoj," řekla.
Blechová však potvrzuje, že ne každému, kdo chce snížit cílovou částku a žádá výplatu, je vyhověno. "Záleží na zdůvodnění, případně sociálních důvodech klienta. Žádosti se samozřejmě množí, tak se to začalo posuzovat důkladněji, zda to vrátit, či nevrátit," uvedla. Jednoznačná pravidla pro to, kdy a komu se poplatek vracet může a komu ne, však neexistují.
Ani většina ostatních stavebních spořitelen, které mají celkem přes 3,5 milionu platných smluv, poplatky za snížení cílové částky nevrací. Některé, jako například Raiffeisen stavební spořitelna, to ve svých podmínkách jasně deklarují, jiné, jako Českomoravská stavební spořitelna, možnou výplatu části vstupního poplatku připouštějí.
