Boty - ilustrační foto.

Boty - ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Slavná česká koženka má namále

Český vynález umělé kůže Barex se možná přestane v Česku vyrábět. Drtí ho totiž asijská konkurence. Společnost Fatra, která vyrábí umělou kůži na boty v Chropyni od sedmdesátých let minulého století, chce její výrobu ukončit a prodat jiné firmě.

Stejně tak plánuje Fatra, dříve Technoplast, skončit i výrobu například koženky a dalších druhů syntetické usně.  Zájem o materiál totiž značně klesl kvůli levnější asijské konkurenci a pádu řady českých odběratelů.

Firma se tak chce věnovat perspektivnějším oborům. "V dobách největší slávy se barex vyráběl na tři směny, teď za rok vyrobíme tak čtyři kontejnery,“ uvedl Ivan Juřena, který má v chropyňském závodu Fatry na starost jeho výrobu.

Shání se zájemce o barex
Umělou kůži na boty vyvinuli v Chropyni v sedmdesátých letech po zadání tehdejší vládou, která hledala materiál podobný umělé kůži z Japonska. Tím, jak po roce 1989 postupně zkrachoval český kožedělný průmysl, přišla i chropyňská továrna o řadu zakázek. Barex a jiné koženky se dnes většinou vozí levněji z Číny, pár odběratelů firmě zůstalo hlavně v Polsku a Rusku.

Generální ředitel Fatry, pod kterou produkce barexu spadá, Petr Síleš, by byl rád, kdyby nový vlastník jeho výroby s ní i nadále pokračoval. "Prioritou je sehnat zájemce, kteří budou s výrobou pokračovat a převezmou i zaměstnance,“ dodává Síleš.

Podle odborníků však koženky nejsou zdaleka odepsaným materiálem. "Stále je podstatně levnější než přírodní kůže a do některých oborů se dobře hodí. Například do zdravotnictví na vyšetřovací křesla je potřeba mít omyvatelné materiály,“ míní ředitel liberecké Střední školy tvorby a designu nábytku Václav Tichý.

Velké využití má i v automobilovém průmyslu
Barex před pár lety proslavil i film Příběhy obyčejného šílenství. Miroslav Krobot tu v roli bývalého hlasatele filmových týdeníků mluvil o tom, jak Gustáv Husák zavítal společně s delegací dalších soudruhů do Chropyně, aby byli "svědky radostné události“, když tu v roce 1973 vyrobili první milion metrů čtverečních barexu. Za celou historii výroby v Chropyni vyprodukovali téměř 58 milionů metrů čtverečních barexu neboli 58 čtverečných kilometrů.

Umělé kůže nejsou jedinou výrobou, které se chce výrobce plastů Fatra zbavit. "Chceme náš výrobní sortiment zúžit. V žádném nejsme nyní dominantní, to chceme změnit,“ uvedl Síleš.

Fatra má nyní jedenáct různých druhů výrob, zhruba poloviny se chce zbavit. U těch, které si nechá, plánuje naopak velmi razantně navýšit výrobu. Zaměřit se chce například na hydroizolační fólie pro stavebnictví kvůli stavebnímu boomu na východoevropských trzích.

Kromě toho posílí i výrobu podlahovin z PVC a technických fólií pro potravinářství. "Například podlahové krytiny vyvážíme i do Číny, je tam po nich velká poptávka,“ dodal Síleš. Největší perspektivu vidí ve všech oborech hlavně na ruském trhu.

Hospodářský úspěch
Obrat výroby, kterou chce Fatra prodat, je zhruba půl miliardy. Výpadek by mělo nahradit právě podstatné zvýšení výroby těch produktů, které si ponechá.

Fatře se loni dařilo, firma zvýšila obrat o více než deset procent na 3,2 miliardy korun. Zisk před zdaněním dosáhl 173 milionů korun. Letos by firma chtěla vydělat 200 milionů korun. Firma dnes zaměstnává kolem 1500 zaměstnanců.

Co je barex

Barex je český vynález ze sedmdesátých let, který z pověření tehdejší vlády vyvinul chropyňský Technoplast jako umělou kůži pro výrobu bot. Za celou dobu jeho historie se ho vyrobilo 58 km2. Barex si zahrál i ve filmu Příběhy obyčejného šílenství. Dnes se umělá kůže vyrábí především v Číně, a to při podstatně nižších nákladech než v Česku. I proto zde jeho výroba nejspíš skončí, ačkoliv jde stále o žádaný materiál.
byčejný text