Navzdory výraznému snížení očekávané výroby potvrdil ČEZ výhled čistého zisku očištěného o mimořádné vlivy za celý letošní rok na 27 miliard korun. Informovala o tom v úterý společnost.
„Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy činil v prvních třech čtvrtletích 18,6 miliardy korun,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
ČEZ vyrobí méně elektřiny
Firma snížila celoroční výhled výroby elektřiny ve zdrojích ČEZ o 5,7 TWh. Důvodem jsou neplánované odstávky bloků jaderné elektrárny Dukovany, prodloužení odstávky v Temelíně a posun dokončení výstavby nového zdroje v Ledvicích. Proti pololetí firma také snížila o čtyři miliardy na 64 miliard korun svůj celoroční cíl provozního zisku EBITDA. Analytici podobný krok očekávali. ČEZ už v pololetí výhled provozního zisku upravil ze 70 na 68 miliard. Za tři čtvrtletí měla společnost provozní zisk 48,4 miliardy korun, loni to za prvních devět měsíců bylo 54,7 miliardy korun.
Firmě naopak meziročně vzrostl objem prodané elektřiny, tepla a plynu. Elektřiny ČEZ prodal více o devět, tepla o osm a plynu o 29 procent. Celoroční hospodaření podle vedení společnosti pozitivně ovlivní vrácení části darovací daně za emisní povolenky za roky 2011 a 2012 v celkové výši 3,8 miliardy korun. „Od minulého týdne už máme tyto prostředky na našem účtu,“ řekl na dnešní tiskové konferenci generální ředitel Daniel Beneš.
Prolomení limtů je pro ČEZ plus
Podle analytika BH Securities Petra Hlinomaze je ale otázkou, jaké výsledky bude ČEZ vykazovat v roce 2016. „Dopady odstávek jaderných elektráren se jeví ve čtvrtletních výsledcích o něco větší než trh očekával. A odstávka Dukovan bude dílem pokračovat i začátkem příštího roku,“ uvedl.
Významné pro ČEZ bylo také rozhodnutí vlády o prolomení těžebních limitů pro Severočeské doly, které otevírá možnost těžby dalších 100 až 150 milionů tun uhlí zejména pro účely teplárenství a kombinované výroby tepla a elektřiny. Beneš řekl, že do příštího roku chce ČEZ zpracovat báňské studie s cílem prověřit báňskou proveditelnost těžby ve vzdálenosti 500 metrů od obcí a ověřit množství vytěžitelných zásob. Do roku 2018 má následovat proces posuzování vlivů na životní prostředí EIA. „V roce 2019 bychom pak rádi na Českém bánském úřadu podali žádost o povolení hornické činnosti pro první etapu těžby,“ dodal Beneš.
Vedení ČEZ se vyjádřilo i k zájmu o německé doly a elektrárny švédské společnosti Vattenfall. Lídr nově vzniklého týmu Rozvoj Tomáš Pleskač uvedl, že ČEZ spolu s dalšími uchazeči v minulém týdnu obdržel informační memorandum se všemi podklady. „Na jejich základě se do 21. prosince rozhodneme, zda podáme nezávaznou nabídku,“ uvedl. Kromě ČEZ oznámil již dříve zájem společný podnik Energetického a průmyslového holdingu a investiční skupiny PPF a také Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal.
V samotném třetím čtvrtletí ČEZ vydělal 1,2 miliardy korun, o 1,1 miliardy méně než loni. Tržby vzrostly o 2,4 miliardy na 47,7 miliardy korun.
Změna ve struktuře vedení
Společnost čekají i změny ve vedení. ČEZ založila dva nové týmy Provoz a Rozvoj, vyplývá ze zveřejněné prezentace za tři čtvrtletí letošního roku. Tým Provoz bude obsahovat divize financí, výroby a správy, tým Rozvoj divize vnějších vztahů a regulace, obchodu a nové energetiky. ČEZ uvedl, že změna pomůže v posílení rozvoje a segmentového řízení. Personální změny úprava neznamená.
Tým Provoz bude mít na starosti výrobu společnosti v jednotlivých zemích, tým Rozvoj se má zaměřovat na distribuci, obnovitelné zdroje, prodej a decentralizovanou energetiku. Dosavadní struktura společnosti byla taková, že pod generálním ředitelem Danielem Benešem působilo šest divizí bez rozdělení na týmy.
ČEZ je největší česká energetická firma. Jeho majoritním akcionářem je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.
