Po necelém roce tak má Penta zpátky dvě třetiny sumy, kterou zaplatila za ovládnutí vodáren.
Když kupovala počátkem roku podíl 54 procent, zaplatila 1,8 miliardy korun, letos pak od francouzského Ondea přikoupila něco přes čtyřicet procent akcií za asi 1,42 miliardy.
"To není neobvykle vysoká suma a vodárny to snesly. I další firmy letos dávaly vysoké dividendy, Transgas či Český Telecom," komentuje to Martin Kúšik z vedení Penty.
Vodárny si na uvolnění 2,26 miliardy korun svým vlastníkům musely vzít úvěr, protože na hotovosti měly 657 milionů korun. Firma nikdy v historii tolik peněz svým akcionářům neposlala. Loni vyplatila na dividendách 131 milionů a rok předtím 121 milionů.
"K výplatě jsme použili prostředky získané ze syndikovaného úvěru a volnou hotovost," potvrzuje ekonomický šéf vodáren Albín Dobeš.
Podíl na loňském zisku, ale i na vyplacení těch nerozdělených z minulosti, získali i drobní akcionáři. Ti však tolik nejásají. "Mně se nelíbilo, že si na výnosy pro majitele půjčujeme peníze a že se vyplácejí zisky těm, kteří se o ně nezasloužili," říká Jan Socha, starosta města Štramberk, které drží akcie vodáren.
Vadí mu, že vodárenství v jeho kraji, jenž potřebuje zhruba 14 miliard korun na investice do čističek, bude odkázané na dotace z Evropské unie. "Myslím že ty zisky měly mířit spíš na investice," říká.
Otázkou je, zda nyní vodárny nebudou tlačit na rychlejší růst cen vody. Penta už od loňska tvrdí, že vodné a stočné zvyšovat nebude. "Tím já bych lidi nestrašil, Penta se zavázala, že dlouhodobě nepřekročí dohodnutou mez," míní Socha.
Teprve letos na podzim se ukáže, jakou cenovou politiku nový vlastník vodáren zvolí. Proti přílišnému zdražení mohou stát starostové ze Severomoravského vodárenského svazu, kde distributor vody debatuje s lokálními politiky o cenách.
Žádnou pravomoc však svaz nemá.
"Cena se vždy odvíjela od jednání se svazem a věřím, že to tak bude dál. Alespoň Penta to tak slíbila," říká Ladislav Šincl, náměstek primátora Karviné a zároveň člen představenstva vodáren.
