Ty se v současnosti na RM-Systému nabízejí asi za padesát korun a zatím nic nenasvědčuje tomu, že jejich kurs poroste. Jediným majetkem holdingu jsou totiž dvě směnky na deset miliard korun, které jsou však kryty pouze podílem na ázerbájdžánské kuponové privatizaci a desetinou ruské ropné společnosti Sidanko.
Podle předsedy představenstva holdingu Borise Vostrého činí teď reálná hodnota majetku maximálně 2,5 miliardy korun. V případě, že bude likvidace pokračovat, by se prý mohlo vyplatit asi 100 až 140 korun na akcii. Makléř společnosti PPF, který si nepřál být jmenován, však upozornil, že by to zřejmě bylo několikanásobně méně. "Vypočítali jsme, že na jednu akcii připadá 36 korun," upřesnil.
Ázerbájdžánská vláda totiž v kuponové privatizaci nenabízí lukrativní ropnou společnost Sokar, pouze méně hodnotné energetické, telekomunikační či potravinářské firmy. Další "trumf" - společnost Sidanko přišla o nejvýnosnější dceřinou společnost a její tržní hodnotu prakticky nelze určit. Podle PPF se s ní v současné době na veřejných trzích neobchoduje.
Co je tedy důvodem zrušení likvidace? Ochranné sdružení malých akcionářů míní, že jde o další oddálení výplaty likvidačního zůstatku. Podle představitele sdružení Karla Staňka usiluje představenstvo s Borisem Vostrým o to, aby peníze nemusely být vyplaceny vůbec. "Hrají na to, aby co nejvíce lidí své akcie prodalo a nemuseli nikomu nic dát," domnívá se Staněk.
Podle jeho odhadů zbývá mezi drobnými akcionáři asi 25 procent akcií holdingu, ještě loni v zimě to bylo asi 40 procent, což představovalo 300 tisíc drobných akcionářů. Bez "klatby" likvidace může podle něj firma naoko pokračovat, vyvést zbývající majetek a zmizet z veřejného kapitálového trhu. V takovém případě by se staly akcie jen bezcenným zápisem na účtu ve Středisku cenných papírů. "Pokud likvidace skončí, podáme žalobu," konstatoval Staněk, který se domnívá, že je zrušení likvidace v rozporu s platnými zákony.
Zrušit likvidaci v současné době nelze. Umožní to však novela obchodního zákoníku, která začne platit v lednu. "Zrušit likvidaci může společnost například tehdy, když se objeví nové možnosti a společníci se rozhodnou, že je využijí k dalšímu podnikání. V případě Harvardského holdingu to smysl příliš nedává," doplňuje advokát Tomáš Sokol.
Podobně jako sdružení akcionářů zastává názor, že se může s velkou pravděpodobností jednat o promyšlený tah vedoucí k oddálení rozdělení majetku mezi akcionáře. V takovém případě je podle jeho slov na místě žaloba.
Právě novými obchodními možnostmi argumentuje Vostrý: "Chceme se přihlásit do druhého kola kuponové privatizace v Ázerbájdžánu. Rovněž se nechceme zbavovat Sidanka, protože nyní bychom ho prodali hluboko pod cenou." Prognóze Vostrého, že tak na jednu akcii připadne během tří let čtyři sta korun majetku, sdružení malých akcionářů nevěří.
