ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: AP

EU proti greenwashingu. Klimaticky neutrální kaše bude muset předložit důkaz

  • 23
Evropská komise zveřejnila pravidla proti greenwashingu, tedy proti natírání výrobků, jako je oblečení či potraviny, na zeleno. Pokud firmy budou chtít uvádět na obalech a cedulkách, že jejich produkty jsou „přírodní“, „klimaticky neutrální“ nebo v recyklovaném balení, budou to muset dokázat.

Podle nových pravidel Evropské komise budou muset společnosti provést vědecky podložené posouzení všech významných dopadů daného produktu na životní prostředí nebo produkt ověřit v rámci již fungujícího systému environmentálního značení.

Výsledná data bude muset zkontrolovat nezávislý ověřovatel akreditovaný k danému účelu. Společnostem, které budou tvrdit, že jsou jejich výrobky jakkoliv šetrné ke klimatu, a zároveň nebudou mít potvrzení od ověřovatele, hrozí pokuta.

Nová pravidla se budou vztahovat na všechno spotřební zboží prodávané v Evropské unii. Greenwashing tu teď zažívá zlatou éru. U kosmetiky se uvádí, že je „přírodní“, trička jsou „z klimaticky neutrální bavlny“ a každá druhá sušenka je zabalená ve „stoprocentně recyklovaném obalu“.

Náš výrobek je udržitelný. Britské úřady vyhlásily válku greenwashingu

Z analýzy Evropské komise z roku 2020 vyplývá, že v tvrzeních o ekologických vlastnostech výrobků více než polovina společností uvádí nejasné, zavádějící nebo nepodložené informace.

„Proto musíme reagovat. Protože tato nepravdivá greenwashingová tvrzení jsou stále sofistikovanější,“ řekl evropský komisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius.

Zainteresovaným neziskovým organizacím se aktuální návrh Komise líbí, podle nich je to krok správným směrem. Na druhou stranu varují, že je to stále ještě k firmám benevolentní. Nová pravidla jim dávají příliš velký prostor k manévrování.

„Jeden výrobek by mohl být hodnocen dvěma různými metodami, což by vedlo k naprosto odlišným výsledkům,“ uvedla pro Reuters Margaux Le Gallou, programová manažerka neziskové organizace Environmental Coalition on Standards.

Členské země a Evropský parlament teď musí dohodnout finální legislativní podobu návrhu. Komisař Sinkevičius odhaduje, že by se tak mělo stát do konce roku 2024.

Sedm hříchů greenwashingu

Hřích skryté změny

  • Firma komunikuje produkt jako udržitelný, ale zdůrazní pouze určitou líbivou věc, aniž by se podívala na zbytek produktu.

Hřích menšího zla

  • Firma prezentuje produkt jako nejzelenější v dané kategorii. Jenže samotná kategorie je již sama o sobě diskutabilní, příkladem může být nízkoemisní nafta.

Hřích nedostatků důkazů

  • Spotřebitel nemá možnost environmentální pozitivní tvrzení snadno a rychle dohledat a potvrdit si je.

Hřích vágnosti

  • Obecné a nevýstižné zvolání, jako „jsme green“, „jsme eco“ bez uvedení dalších detailů.

Hřích bezvýznamnosti

  • Spotřebiteli je představen pravdivý fakt, avšak nepodstatný v rámci dané problematiky. Firma například zdůrazňuje, že daný produkt neobsahuje určitý druh látky, který je přitom legislativně dávno zakázán.

Falešné značky

  • Firma využívá vlastní/samozvané či pochybné certifikáty dokazující, že se jedná o ekologicky vyrobený produkt.

Hřích lži

  • Tvrzení něčeho, co není pravda.

Zdroj: TerraChoice, No Greenwashing