Této příležitosti od července 2005 využilo asi 250 firem, mezi nimi například ČEZ, který z celkového objemu vytěsněných akcií ukousl pětinu. Získal ale podíly, které byly roztříštěné mezi velký počet drobných investorů, což působí problémy v řízení firmy.
"Vymáčknout" drobné akcionáře umožňuje změna obchodního zákoníku, která proběhla v polovině roku 2005. Podle Petry Doležalové z agentury Čekia by se takzvaný squeeze-out mohl odehrát ještě ve čtyřech stovkách společností.
"Pokud by všechny společnosti s vlastníkem nad 90 procent přistoupily k vyvlastnění, celková suma by mohla dosáhnout 12 až 13 miliard korun,“ dodala Petra Doležalová s tím, že celkovou částkou podstatněji ovlivní squeeze-out minoritních akcionářů ČSOB, který KBC dle dostupných informací plánuje začátkem letošního roku.
Kontroverzní částí obchodního zákoníku, která přináší držitelům více než 90procentních podílů možnost ovládnout podniky úplně, se ve středu zabýval Ústavní soud, ale zatím nerozhodl.
K ústavním soudcům poslala normu už dříve než před rokem skupina poslanců a senátorů. Právní úpravou squeeze-outu se zabývá také Evropská unie.
Minoritní akcionáři, kteří byli vytlačení z vlastnictví podílů v některých firmách, si stěžovali na příliš nízkou cenu, kterou za svůj podíl dostali. Kritikům úpravy se také nelíbí, že jedinou možností, jak se bránit příliš nízké kompenzaci, je obrátit se na soud.
