Skandál okolo účetních triků a následného bankrotu tohoto energetického kolosu, svého času sedmé největší firmy v USA, vyšetřuje zvláštní komise amerického Senátu. Ta vydala tento týden zprávu, že vedení Enronu nejen podvádělo a lhalo, ale i uplácelo daňové úředníky.
Takto se mu podařilo neplatit v letech 1996 až 1999 žádné daně z příjmu. Celkem se během šesti let na konci 90. let podařilo Enronu ušetřit zhruba dvě miliardy dolarů.
"Zpráva se čte jako nějaký špionážní román, který popisuje, jak špičkové banky, účetní firmy a právníci spolupracují, aby kryli největší frašku týkající se chování amerického podniku za posledních sto let," prohlásil šéf senátní komise Charles Grassley.
Zpráva nabízí první ucelený pohled na chování Enronu, který "fixloval" s daněmi a zkresloval své účetní knihy. Podrobně popisuje týdenní programy plné tenisu, rybaření, golfu a drahých hostin, které společnost pořádala pro lidi, jež se snažila získat na svou stranu.
Zjištění komise, která je až do tohoto týdne držela "pod pokličkou", popisují šokovaní senátoři jako "překvapující, pobuřující a zničující".
Účetní machinace a bankrot Enronu, v němž byla namočena i auditorská společnost Arthur Andersen, rozpoutaly první z celé řady podobných skandálů kolem amerických firem.
Podle Grassleyho by se nynější senátní zpráva mohla stát návodem, jak se vyhnout daním, i pro ostatní, kteří by se snad chtěli pokusit o něco podobného jako Enron.
Aby k tomu nedošlo, bude třeba podle příslibu šéfa senátní komise ještě mnoho změnit.
Změnila se v podstatě již sama Amerika - vlna skandálů poškodila image "bílých límečků" - manažerům dnes již ve Spojených státech opravdu věří jen málokdo. Příliš nepomohlo ani to, že tito manažeři před zvláštní komisí potvrzovali výsledky svých firem z minulých let, a tak za případné účetní chyby převzali zodpovědnost.
Experti nyní očekávají, že v Americe dojde i k reformě zákonů týkajících se daní právnických osob, tedy oblasti, která nebyla po skandálech tolik v centru zájmu veřejnosti a médií.
