Mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž tvrdí, že zvolený postup neodporuje zákonům. "ČEZ postupoval ve věci výstavby nové správní budovy v naprostém souladu s platnou legislativou. O všech krocích vedení byla podrobně informována dozorčí rada," uvedl Kříž.
Dům byl podle mínění vedení společnosti postaven v rekordně krátké době a deklarovaná cena byla v porovnání s podobnými projekty nízká. Oponenti elektrárenské společnosti však tvrdí, že pouze výběrové řízení by mohlo prokázat, zda se nové honosné sídlo pro ČEZ nedá postavit levněji, než na kolik přišel v modelu výstavby, který firma zvolila.
"Tento způsob elegantního obejití zákona se může stát precedentem a zákon o veřejných zakázkách zrušit," uvedl zdroj, který MF DNES na případ upozornil. Podle dalších zdrojů je tento způsob výstavby ve světě běžný a rozmáhá se i v tuzemsku, používají jej však soukromé firmy, které nepodléhají zákonu o veřejných zakázkách.
Společnost AB Michle nejprve společně ovládaly ČEZ i Hochtief. Elektrárenská firma pak posílila kapitál firmy z několika desítek tisíc korun na 420 milionů a společnost ovládla téměř ze sta procent. Za tyto peníze se dům dostavěl a nakoupilo se první zařízení. ČEZ pak na konto AB Michle poslal dalších 210 milionů na jeho dovybavení.
Následně elektrárenská firma budovu od své dceřiné firmy koupila za pořizovací cenu 630 milionů korun. Dvě stě deset milionů, které předtím půjčila své dceřiné firmě, si stáhla zpět. AB Michli tak zůstalo přes 400 milionů korun, které má použít na stavbu dalšího domu, do kterého se bude ČEZ později rovněž stěhovat z centra Prahy.
Člen dozorčí rady elektrárenského gigantu ČEZ a poslanec za opoziční Občanskou demokratickou stranu Oldřich Vojíř však tvrdí, že dozorčí rada vysvětlení vedení firmy, podle kterého zvolený postup je nejrychlejší a levný, přijala. "Ano, ta věc nám byla dána na vědomí a nerozporovali jsme ji," uvedl k případu Vojíř.
