Pokud by ČEZ Mosteckou koupil, stal by se dominantním nejen ve výrobě elektřiny, ale i v těžbě uhlí. | foto: Jaroslav Ožana, MF DNES

ČEZ jedná o koupi Mostecké uhelné

  • 18
Polostátní elektrárenský kolos ČEZ v posledních týdnech intenzivně vyjednává o koupi soukromé těžební firmy Mostecká uhelná. Podle zdrojů z jednání není vyloučeno, že by k dohodě mohlo dojít ještě do konce roku.

Poslední schůzka mezi lidmi z ČEZ a akcionáři Mostecké uhelné proběhla v úterý. To, co se tenď řeší, je cena za firmu. Není také zcela jasné, jestli své akcie prodá i finančník Pavel Tykač, který drží v těžební firmě 49 procent prostřednictvím kyperské firmy Indoverse Czech Coal. "Buď to koupíme celé, anebo nic," uvedl jeden z přímých účastníků jednání za ČEZ.

Majoritních 51 procent uhelné firmy patří v Holandsku registrované společnosti Czech Coal, jejímiž majiteli jsou Antonín Koláček, Luboš Měkota, Vasil Bobela a Petr Pudil. Koláček se snaží svůj podíl prodat už asi dva roky a další akcionáři se nyní k němu přidali.

Cena, kterou podle zdrojů MF DNES za celou Mosteckou uhelnou ČEZ nabídl, je 28 miliard korun. To je zhruba o osm miliard víc, než když před dvěma lety do Mostecké vstupoval Tykač – tehdy bylo ocenění celé společnosti údajně na dvacet miliard, přičemž finančník svůj podíl získal za 9,8 miliardy korun.

"Nestojí to tak, jestli prodá pan Tykač, nebo ne. V úterý jednali všichni akcionáři. Problém je, že ČEZ musí dát svoji nabídku, a to nejen ceny, písemně. To se dosud nestalo," uvedl zdroj z okolí Pavla Tykače.

ČEZ však tvrdí, že nejdříve chce mít on na stole písemně závazek všech akcionářů své podíly prodat. Obává se totiž, že by jeho cenu "na papíře" společníci využili k vyjednávání o prodeji sami mezi sebou, případně s nějakým konkurentem.

Jedním z klíčových důvodů, proč se o prodeji druhé největší hnědouhelné firmy začalo jednat nyní, jsou nepochybně obří soudní spory mezi ní a ČEZ, které se v posledních měsících rozhořely.

ČEZ podal na těžaře dvě žaloby, chce po nich odškodnění 22 miliard korun, a ještě dal stížnost k antimonopolnímu úřadu. Spory se vedou o to, jestli Mostecká uhelná měla povinnost uzavřít s ČEZ dlouhodobou smlouvu na dodávky uhlí do roku 2055.

Smlouva je pro něj klíčová, aby mohl postavit novou obří elektrárnu v Počeradech. Mostecká však takovou povinnost odmítla a uhlí chce zužitkovat ve vlastním novém zdroji. O společném podniku pro tento projekt za téměř 60 miliard korun nyní jedná s konkurentem ČEZ, německým kolosem E.ON.

Kdo s koho
Koupě těžební firmy by všechny spory utnula. A ČEZ by zřejmě vyřadil ze hry i konkurenta E.ON. Zájem prodat má i Mostecká, protože vztahy mezi akcionáři podle dostupných informací nejsou ideální.

Dva z největších akcionářů, Koláček a Měkota, mají jiné zájmy. Koláček se na řízení firmy už nepodílí a Měkota je údajně často v zahraničí. Tykač je pak obávaný "střelec" v celém byznysu.

Jednání jsou podle informací MF DNES často vyhrocená, protože obě strany si příliš nevěří a používají pozici "většího siláka". ČEZ pohrozil, že pokud se s ním těžaři nedohodnou, postaví v Počeradech dva velké bloky na plyn. Pak by podle něj už nikdo žádnou další elektrárnu, ani na uhlí, na tomto místě nepostavil. Chyběl by mu prostor i připojení sítí.

"Pokud nebude dohoda, pak po Novém roce začneme projekt plynových bloků připravovat," uvedl zdroj z vedení ČEZ.

Mostecká naopak tvrdí, že ČEZ nemá u soudů šanci a má navíc řadu dalších nabídek na společné projekty či koupi firmy. Obě strany nynější jednání oficiálně nepotvrdily, ani nevyvrátily. "Zaregistrovali jsme zájem ČEZ o řešení některých sporných otázek ve vzájemných obchodních vztazích. To je vše," reagoval Radek Stavěl, mluvčí Mostecké uhelné.

"ČEZ má významné obchodní spory s Mosteckou uhelnou. O jejich případném mimosoudním řešení jednáme. Detaily nemůžeme komentovat," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Padnou limity?
Pokud by ČEZ Mosteckou koupil, stal by se dominantním nejen ve výrobě elektřiny, ale i v těžbě uhlí. Před lety totiž koupil státní podíl v Severočeských dolech, což je největší hnědouhelná firma v zemi, a ovládl ji ze sta procent.

Za akcie tehdy státu zaplatil devět miliard korun plus dvě miliardy na dividendách, což je dodnes kritizováno jako velice nízká cena. Mimo ČEZ by zůstala už jen jedna hnědouhelná firma, a to Sokolovská uhelná. Ta má však vlastní zdroj a její dodávky na trh jsou minimální.

Otázka také je, jak by se dál vyvíjela jednání o vládních územních limitech těžby uhlí, které brání Mostecké v otevření dalšího dolu. Polostátní ČEZ má pro prosazení změny mnohem lepší pozici.