Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Pražce spolkly víc než asfalt, loni se v ČR prostavělo 80 miliard

  • 23
Rekordmanem loňské výstavby infrastruktury v České republice byla železnice. Šla na ni více než polovina z celkové sumy přesahující 80 miliard, která byla na stavby vyčleněna. Peníze na vodní cesty zůstaly naopak nevyužité. Využila se jich jen zhruba osmina.

Stavba nových a opravy starých silnic, železničních tratí a dalších druhů dopravní infrastruktury loni spolykaly přes osmdesát miliard korun. Více než polovina z této sumy šla na železnici, které stát v průběhu roku musel kvůli přebytku projektů přisypat 14 miliard.

Naopak výstavba na splavných řekách vázla. Z očekávané investiční spotřeby 1,2 miliardy korun Ředitelství vodních cest většinu peněz jako nevyužité vrátilo.

V konečném vyúčtování Státního fondu dopravní infrastruktury tak nejmenší z trojice státních investorů loni na úpravy jezů nebo prohrábky dna vynaložil necelých 87 milionů korun. Při započítání investic, kterými ke zvelebení českých vodních cest přispěla jednotlivá povodí, se částka zvýšila na 175 milionů korun.

Celkem se ve vodní dopravě podařilo využít pouhou osminu nabízených peněz. Oproti očekávání se totiž Ředitelství vodních cest nepodařilo zahájit práce na novém mostě přes Labe spojujícím obce Valy a Mělice na Pardubicku ani na přestavbě plavební komory Hořín. Stejně tak se nepracovalo na prodloužení Baťova kanálu do Hodonína prostřednictvím výstavby nového zdymadla Rohatec.

„U všech těchto projektů došlo během finální fáze přípravy k významnému zpoždění, a to jak při zajišťování stavebních povolení, tak při návazných krocích před vypsáním tendrů na zhotovitele staveb. U některých staveb se muselo zadávací řízení na zhotovitele staveb opakovat, což opět zahájení stavby odložilo,“ řekl MF DNES mluvčí Ředitelství vodních cest Jan Bukovský.

Navzdory tomu se loni celkově dopravní výstavbě dařilo. Oproti roku 2017 se objem peněz vynaložených na investiční akce nebo opravy stávajících dopravních sítí zvýšil o zhruba dvě miliardy korun.

Kolik peněz šlo na jednotlivé druhy dopravy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) loni zprovoznilo 45,8 kilometru nových komunikací. Po odečtení čtveřice modernizovaných úseků dálnice D1 se česká silniční síť rozrostla o necelých dvacet kilometrů novostaveb. Jen 3,8 kilometru z této délky přitom připadlo na nově zprovozněný dálniční úsek D7 mezi Postoloprty a Bítozevsí na Lounsku, zbytek tvořily silnice první třídy.

Více nových kilometrů silnic a dálnic plánuje ŘSD otevřít v letošním roce. Jen dálniční síť by se měla rozšířit o 22 kilometrů. O osm kilometrů se letos prodlouží jihočeská D3, kde se šoférům otevře úsek mezi Bošilcem a Ševětínem a dalších 14 kilometrů přidá zprovoznění D1 mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou. Při započtení silnic první třídy se letos otevře přes padesát kilometrů.

Boom na řekách

Podobné urychlení výstavby slibuje i Ředitelství vodních cest. „Máme uzavřené smlouvy se zhotoviteli a předaná staveniště na pět investičních akcí v souhrnném objemu 1 728 milionu korun. Další stavby se ještě budou v letošním roce tendrovat,“ uvedl Bukovský.

Ředitelství vodních cest má podle dohody resortů dopravy a zemědělství pouze dokončit rozpracované stavby a další přípravu zdymadel a dalších staveb na českých řekách přenechat jednotlivým povodím. V nejbližších letech k tomu ale zřejmě nedojde. Ještě pro příští rok totiž investorská organizace vyjednává o přidělení financí na výstavbu, přičemž dle Bukovského by mělo jít o stejný objem peněz jako letos.