Modernizace placená až ze čtyř pětin z evropských peněz má však jeden háček. Nákladní lodě opravené z veřejných peněz totiž musejí stanovenou část plavební sezony strávit dovozem zboží do Česka. To je však pro české dopravce významná komplikace. Kvůli nedostatku vody v Labi totiž pravidelně část flotily, která je uzpůsobená pro dálkovou plavbu, posílají podnikat do západní Evropy.
„Čtyři roky katastrofálního sucha, jaké jsme teď zažili, nepamatují čeští rejdaři od stavby vltavské kaskády,“ řekl spolumajitel společnosti EVD – Evropská vodní doprava Lukáš Hradský.
Menší české lodě s nízkým ponorem, určené pro plavbu po mělkém horním toku Labe, pokrývají u sousedů přepravu zboží v menších objemech nebo zajíždějí do menších kanálů, kam nemohou zboží dopravit výrazně větší lodě konstruované například na plavbu po Rýnu.
„Ne všechny kanály v Německu jsou totiž vhodné pro 120 metrů dlouhé lodě,“ uvedl tajemník Sekce vodní dopravy na Svazu dopravy ČR Jiří Aster.
Podle aktuálně nastavených pravidel musí lodě dotované z prostředků ministerstva dopravy uskutečnit nadpoloviční většinu plaveb z a do České republiky a teprve poté je mohou majitelé poslat jezdit do zahraničí. Přestože tuzemští rejdaři tuto podmínku kritizují a ještě s ministerskými úředníky vyjednávají její zmírnění, šanci na získání peněz si kvůli tomu utéct nenechali.
Na ministerstvo dopravy tak došly žádosti za bezmála tři sta milionů korun. „V současné době stále probíhá proces posuzování formálních náležitostí a projektové přijatelnosti u celkem 93 žádostí,“ uvedla mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková. Kdo nakonec dotace od státu dostane, a kdo ne, by mělo být podle úřadu jasné do poloviny letošního roku.
„Společnost České přístavy požádala prostřednictvím dceřiné firmy C-Port o peníze na obnovu obšívky trupu nákladní lodě Labe 28,“ uvedl její majitel Miloslav Černý. Ambicióznější plány má výše zmíněná EVD, která podle Hradského plánuje zmodernizovat kompletně celou flotilu sestávající ze 13 motorových lodí a dalších přípojných plavidel. Celkem společnost požádala zhruba o 60 milionů korun.
Na polovinu
Dotace na modernizaci mají pomoci zastavit dlouhodobý úbytek říčních nákladních lodí, které jsou provozovány na tuzemských řekách. V roce 2000 bylo v Česku registrováno podle statistik ministerstva 67 motorových lodí o registrované tonáži téměř 61 tisíc tun. V roce 2017, ze kterého jsou nejčerstvější dostupné statistiky, se česká říční flotila smrskla na 33 lodí. Na polovinu se snížila i jejich registrovaná tonáž.
O kondici nákladních lodí navíc svědčí fakt, že valná většina zbývajících lodí byla vyrobena mezi roky 1970 a 1989 a novější plavidla vyrobená po roce 2000 se už na českých řekách neobjevila.
Stomilionové dotace se ministerstvo pokusilo rejdařům rozdat už v předchozím roce. Nikdo z českých provozovatelů však podmínky pro výplatu nesplnil a peníze se tak přesunuly do současné výzvy. V rámci aktuálního dotačního období platného do roku 2020 počítá resort dopravy s tím, že na modernizaci tuzemských plavidel rozdá přibližně 400 milionů korun.
Kromě nezvykle teplého počasí v posledních letech obnově vodní dopravy brání provozu na tuzemských řekách i vlekoucí se dostavba plavebních stupňů v Děčíně a u Přelouče. Hranice ekonomické plavby, kdy se rejdařům vyplatí naložit zboží a vyplout, nastává v Česku tehdy, když vodočet v Labi u Ústí nad Labem ukáže hloubku 150 centimetrů. Pokud je vody méně, doprava se prakticky zastaví, protože se plavba s plně nevytíženou nevyplatí.
Přestože jsou obě stavby zanesené do seznamu investic ve veřejném zájmu, nezačnou se stavět dříve než za čtyři roky. Významnější děčínský plavební stupeň naráží na ochranu evropsky významné lokality Natura 2000, která chrání říční naplaveniny poskytující domov řadě chráněných rostlin a živočichů. Jez kvůli výhradám ekologů ani po dvou desítkách let plánování nedostal souhlas ministerstva životního prostředí, takzvaný posudek EIA.
