„V první polovině března byla v provozu stále řada přímých pravidelných linek, ve druhé polovině března se provoz u pravidelných spojení výrazně utlumil,“ uvedla mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková.
Na konci měsíce největšímu tuzemskému letišti zůstala jen dvě pravidelná spojení do dvou metropolí, bulharské a běloruské. Navíc Ruzyně odbavovala mimořádné lety pro repatriaci Čechů uvázlých v cizině a nákladní přepravu, jíž se omezení kvůli epidemii netýká.
Objem přepraveného nákladu dokonce kvůli přesunům zdravotnického materiálu překročil loňská čísla. Ruzyní tak prošlo meziročně o 26,5 procenta nákladu více než v březnu minulého roku.
Jak se vede Letišti Václava Havla
Kromě Letiště Václava Havla dopadla současná omezení i na ostatní menší letiště v Česku. Ta navíc zaznamenala mnohem razantnější útlum provozu, protože vláda v rámci zavedení karantény zakázala všem kromě Ruzyně jakékoliv mezistátní lety s cestujícími.
„Pokud bychom vydávali měsíční statistiky provozu, byla by v nich nyní nula,“ uvedla mluvčí českobudějovického letiště Martina Vodičková. Létat mohou jen malá letadla v rámci České republiky. Jde například o výcvikové lety, nebo rozvoz roušek a dalšího zdravotnického materiálu v rámci charitativní akce Piloti lidem. Z ní ovšem letišti žádné zisky neplynou, dodala Vodičková.
S investicemi se dále počítá
Kvůli omezení provozu, který se od posledního březnového týdne smrskl na desetinu obvyklých hodnot, přistoupilo pražské letiště k úsporným opatřením. V prvním terminálu je například v provozu jen jeden ze dvou nástupních prstů. Ve druhém terminálu určeném pro lety do schengenského prostoru se bezpečnostní kontrolní linky otevírají jen nárazově ve chvíli, kdy má přiletět nějaké letadlo.
Všechna tato opatření mají nicméně přechodný charakter. Letiště dokonce nepočítá ani s přehodnocením ambiciózního investičního plánu, podle něhož se má nynější kapacita vzdušného přístavu zvýšit o více než 10 milionů cestujících ročně na 30 milionů. První šestnáctimiliardovou investici na modernizaci druhého terminálu schválila vloni na podzim vláda.
Podle mluvčí Pavlíkové je po jednom razantním měsíčním propadu brzy na předpověď, jakým způsobem se karanténa projeví na hospodaření státního podniku. Ten naposledy reportoval výsledky za rok 2018, kdy zvýšil čistý zisk o desetinu na 3,3 miliardy korun.
Ztrát v řádech desítek milionů korun se naopak obává letiště v brněnských Tuřanech, které za březen hlásí podobný pokles provozu jako Ruzyně. Počet cestujících se meziročně propadl o 69 procent.
„Do 14. března jsme standardně odbavovali mezinárodní komerční lety s cestujícími na palubě s výjimkou pravidelné linky do italského Bergama, která byla přerušena na základě nařízení vlády už od 5. března. Duben, který je nouzovým stavem ovlivněn celý, bude výsledkově ještě horší,“ uvedl předseda představenstva Letiště Brno Milan Kratina.
Zavřené obchody, prázdná taxi
Státní pomoc pro domácí letecké dopravce je správná cesta, říká expert |
Kromě hospodaření letišť se vyprázdněné terminály podepisují také na ekonomické situaci provozovatelů doprovodných služeb, jako jsou bezcelní obchody, různá gastronomická zařízení nebo taxislužby. S nimi pražské letiště vyjednává o možnostech odkladu nebo snížení plateb za pronájem.
„Čekáme na finální znění legislativy, která bude problematiku platby komerčního nájemného v období nouzového stavu upravovat. V souladu s tímto zákonem pak budeme pokračovat v jednáních se všemi nájemci, kteří působí i v prostorách letiště,“ uvedla Pavlíková.
Není přitom jisté, kdy se život na tuzemských letištích vrátí do běžných kolejí. I kdyby se nepotvrdily obavy, že hranice zůstanou zavřené rok nebo dva, obávají se provozovatelé letišť toho, že i po uvolnění bude zájem o leteckou dopravu nižší než před propuknutím pandemie.
Podle Kratiny je brněnské letiště připraveno ještě před hlavní sezonou operativně obnovit provoz. Otázkou ovšem zůstává, jak se podvědomé obavy z nákazy projeví na poptávce po leteckých dovolených a na množství obchodních cest.
Video: Přelet nad letištěm duchů. Tak vypadá pražská Ruzyně
