Zatím nejdále ve svých plánech zašla francouzská vláda, kde mají naftové motory dlouhodobě převahu a prodává se jich výrazně více - i právě díky výrazně nižší ceně nafty.
Tamější vláda už oznámila, že postupně bude snižovat dvaceticentový rozdíl ve zdanění nafty a benzínu. Do roku 2017 by měla být spotřební daň obou pohonných hmot stejná.
Z vyššího výběru spotřební daně chce Francie financovat například i rozvoj alternativních paliv. Francie má jeden z nejvyšších podílů dieselových motorů u osobních aut, podle dat Asociace evropských automobilů (ACEA) za rok 2014 jezdilo na naftu přes 70 procent všech nových aut. Letos podíl klesá pod šedesát procent i díky masívní podpoře jiných pohonů.
Ve Francii tažení proti naftě nastartovalo už dříve, například primátorka Paříže Anne Hidalgová oznámila, že do roku 2020 chce zakázat vjezd aut s naftovými motory do města.
Nižší sazba spotřební daně pro naftu je běžná prakticky po celé Evropě, velké odlišnosti jsou ale v tom, o kolik méně si stát z nafty bere. Jedinou zemí se shodnou sazbou je Velká Británie.
V Česku je rozdíl dvě koruny na litr
O vyšší sazbě na naftu se začalo mluvit i v Německu. Ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová ještě minulý týden nejprve tvrdila, že si vyšší zdanění nafty dokáže představit, výnosem chtěla dotovat rozvoj elektromobility. Den poté uvedla svá slova mírnila. Podle ní by „démonizace dieselové technologie“ byla špatnou reakcí na celý skandál.
Také v Česku je nafta zdaněna nižší sazbou: z každého litru odvede jen na spotřební dani řidič do státní kasy 10,90 Kč, z benzínu 12,84 Kč. Ministr financí Andrej Babiš ale odmítá úvahy, že by se sazba na naftu měla zvýšit.
„Důvodem pro změnu sazeb spotřební daně nemůže být jen to, že jedna automobilka nesplnila emisní limity. Ministerstvo financí připravuje střednědobou daňovou strategii, která bude zahrnovat i spotřební daně,“ řekl Babiš.
