Český postoj vůči normě, která má omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic a kromě emisí z výfuku regulovat i otěr pneumatik a brzd, zaujaly už dříve Německo a Itálie.
Podle Kupky mají podobný náhled dále například Polsko nebo Rumunsko. Kromě této skupiny by „revoltující“ ministři chtěli svoje řady rozšířit o Francouze nebo Portugalce.
„I ti, co se ve Štrasburku sejdou dnes, tvoří blokační menšinu. Pokud by tedy Evropská komise naše požadavky ignorovala, tak se nikam nepohne,“ uvedl Kupka. O přijetí nového evropského nařízení se nebude hlasovat v polovině letošního roku, je tedy dost času na vyjednávání.
Kromě ekonormy se ale ministři budou rovněž zabývat plánem na ukončení prodeje spalovacích motorů obecně po roce 2035 nebo plánem na snižování emisí autobusů a nákladních automobilů.
Měla by Evropská unie zmírnit emisní pravidla pro nové vozy?
Cílem nejnovější emisní normy je také sladit limity pro benzinová a naftová auta. Vozidla jí budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům a kromě výfuků se bude vztahovat i na brzdy a pneumatiky. Vozy mají mít navíc čidla, která emise umožní kdykoliv zkontrolovat.
Česko v Bruselu proti Euro 7. V navržené ekonormě jsou nereálné požadavky |
Norma Euro 7 klade nové požadavky i na elektrická vozidla, jako je např. aplikace OBM (On-Board-Monitoring), životnost baterií, měření emisí z brzd a otěr pneumatik. Některé z těchto technologií nejsou přitom ještě ani vyvinuty. To může vést k dalšímu zdražení vozidel a konci výroby některých modelů.
Podle Kupky ale bruselské nařízení zlepšení životního prostředí ve svém důsledku nepřinese, protože nerespektuje ekonomickou realitu nových členských zemí. Podle ministra jsou totiž podmínky tak přísné, že se ještě více prodlouží doba na obměnu vozidlového parku a lidé tak budou jezdit mnohem staršími auty, která nesplňují ani současnou normu Euro 6.
