Po desetiletích tak před padesáti lety došlo k naplnění někdejších plánů na vybudování páteřní dálnice napříč tehdejším Československem, které však přerušila druhá světová válka a následně ukončila poválečná politická situace.
Stavba dálnice D1 byla schválena již 4. listopadu 1938 a předpokládala dálniční propojení Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou se začalo 2. května 1939, ale práce byly přerušeny válkou. Po válce byla stavba v omezeném rozsahu obnovena, v roce 1950 však byla opět zastavena.
Po jejím obnovení v roce 1967 se počítalo s tím, že dálnice povede na Slovensko a končit bude na hraničním přechodu Starý Hrozenkov. Po rozpadu federace byla trasa D1 odkloněna od Brna na Ostravu s ukončením u Lipníka nad Bečvou.
Poslední změnou bylo rozhodnutí, že se v D1 změní i budovaná D47, která spojila Lipník nad Bečvou s Ostravou a polskou hranicí. Celkem stále ještě nedokončená D1 bude měřit 376 km, z čehož zbývá dokončit deset km v úseku Říkovice - Přerov.
Dálnice D1 je nejen nejstarší a nejdelší českou dálnicí, ale i v některých úsecích nejvytíženější a nejnebezpečnější a nyní také vinou častých oprav a mnohaleté modernizace nejpomalejší. V současnosti dopravu na D1 komplikuje rozsáhlá modernizace 160 kilometrů dlouhého úseku mezi Mirošovicemi u Prahy a Kývalkou u Brna, která začala již v roce 2013. Opravy měly původně skončit v roce 2018, nyní se počítá s koncem letošního roku. Nyní se také připravuje rozšíření zhruba 30 km úseku u Brna mezi Kývalkou a Holubicemi.
„Naše nejvytíženější dálnice bude brzy jako znovuzrozená. Přes všechny těžkosti výstavby za plného provozu, omezení, kolony se dělníci konečně blíží do finále. Omezení mají zmizet o víkendu 2. a 3. října a cesta mezi Brnem a Prahou bude opět volná. Řidičům moc děkuji za trpělivost a stavebním dělníkům za vytrvalou práci,“ uvedl ministr dopravy Karel Havlíček.
Postup otevírání jednotlivých úseků dálnice D1:
|
