S návrhem na zpřísnění přicházejí paradoxně samy firmy, které stravenky živí. „Pravidla jsou velmi vágní. Chceme, aby se zpřesnilo, na co se stravenky smějí použít a za jakých podmínek,“ říká Martin Bulíř, šéf Asociace provozovatelů poukázkových systémů (Apropos) a jedné ze dvou vedoucích firem na českém trhu v oboru, společnosti Edenred.
Dosud se za stravenky smějí kupovat prakticky jakékoliv potraviny, jen ne alkohol. Jenže i to má daleko k původnímu poslání stravenek, podporovat zdravý životní styl s pravidelnou stravou. Zákon vůbec neřeší, zda si zaměstnanec za stravenky kupuje nezdravé, nebo zdravé jídlo.
Připouští, že současně jde i o ochranu stravenkového byznysu do budoucna. „V minulosti byly proti stravenkám různé ataky, které si vybíraly jen ty negativní věci. Přísnější zákon by umožnil, aby se takové věci neděly,“ vysvětlil Bulíř.
Do chystané změny zákona o dani z příjmu chtějí proto jasněji definovat, jak a kdy se mohou stravenky používat. Zatím je drží při životě hlavně to, že si firmy mohou náklady na ně odepisovat a snižovat si tím daňový základ. „Pojem jedno hlavní jídlo denně je příliš obecný a dá se zneužívat,“ dodal Bulíř.
Chtějí například povinnost uznávat stravenky jen ve smluvní síti. Dosud se totiž dá stravenkami platit i v obchodech, které smlouvu s vydávacími firmami nemají, a stává se z nich v podstatě alternativní měna. „Nemůžeme pak u nich kontrolovat, zda se za ně nekupuje něco jiného, než co povoluje zákon,“ vysvětlil Bulíř. Očekává však výrazný úbytek zneužívání díky zavedení elektronické evidence tržeb, která ztíží možnost „recyklace“ stravenek.
Firmy mají provize hned ze dvou stran
Podle odhadů Apropos se ale takto zneužívají jen zhruba tři procenta všech stravenek. Boj proti takovému zneužívání má svůj důvod – z každé vydané stravenky má provozovatel stravenkového systému provizi jak od restaurace, tak od firmy, která si je kupuje pro zaměstnance.
Přístup ke stravenkám se po světě hodně liší, například ve Švédsku už zcela zrušili firmám možnost dát si stravenky do nákladů, v Německu je možné stravenkami platit jen teplé jídlo k obědu, v Belgii zavádějí povinné elektronické stravenky.
Hraje se o hodně peněz – stravenkové firmy hlásí vlastní příjmy přes miliardu korun ročně, přitom s velmi zajímavou marží. Při tržbách 402 milionů korun měl v roce 2014 Edenred čistý zisk 68,8 milionu korun, rentabilita tržeb tak dosahuje 17 procent. Trojka českého trhu Le Cheque Déjeuner dosáhla v roce 2014 rentability dokonce třicet procent, jednička v oboru Sodexo čísla v rozporu se zákonem o účetnictví nezveřejňuje.
Český trh si rozdělilo hlavně trio těchto největších firem. Na Slovensku loni padla vysoká pokuta za kartel stravenkářských firem, v Česku však Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nic podobného neřeší.
Stravenkáři se už sešli s ministrem financí Andrejem Babišem, ale stát zatím s úpravami váhá, nelíbí se mu ani možnost zavést povinně elektronické stravenky. „Ministerstvo financí nepovažuje selektivní řešení jen pro elektronické stravenky za vhodné, jelikož by při vykazování příjmů sice stravenky nebyly zatajeny, namísto nich by se však začala více vyskytovat hotovost,“ uvedl Jakub Vintrlík z tiskového odboru.
