Zisky vodáren stoupají navzdory menší spotřebě. Může za to zdražování....

Zisky vodáren stoupají navzdory menší spotřebě. Může za to zdražování. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Vodárny vyzrály na klesající spotřebu. Zdražily a jejich zisk roste

  • 383
Největší tuzemští dodavatelé vody našli způsob, jak zvyšovat zisky, i když spotřeba vody neustále klesá. Ukazují to výsledky dvacítky největších vodárenských společností v Česku. Většině z nich loni rostl zisk, i když prodaly méně vody. Důvod je jednoduchý: zdražování.

Srovnání dvacítky největších vodáren v Česku ukazuje i zajímavý fenomén: zisky rostou hlavně těm společnostem, které samy vodovodní síť nevlastní, ale jen ji provozují na základě nájemní smlouvy. Naopak vodárny ve vlastnictví měst a obcí, které i provozují síť, si zisky drží na podobné úrovni a podstatně nižší je i jejich marže.

Vyšší zisky jsou patrné i na dividendách: jen za loňský rok odešlo z tuzemských vodárenských společností 1,77 miliardy korun, což je o čtvrt miliardy korun více než o rok dříve. Dividendy vyplácejí prakticky výhradně jen provozní firmy v zahraničních rukou. Největšími vlastníky vodáren jsou v Česku Veolia, Suez či Energie AG.

Tuzemské vodárny jsou tak pro zahraniční investory stále velmi lákavou příležitostí: ukazuje to i nedávný prodej 49 procent akcií v Severomoravských vodovodech a kanalizacích japonské společnosti Mitsui.

Cena vody v Česku doplácí na minimální regulace

"V případě provozního modelu vybrané peníze od spotřebitelů nekončí zpět v investicích, ale hlavně na účtech v zahraničí. Lidé musí v ceně platit jak obnovu sítí, tak zisky majitelů," tvrdí Radek Novotný, který dlouhodobě provozní model kritizuje a u soudu ho už v řadě případů napadl. V některých případech jsou akcionáři provozních společností i městské firmy, a část zisku tak dostávají také.

Cena vody není v Česku příliš regulovaná, úřady v minulosti dovolily vodárnám i čtyřicetiprocentní zisk. "Pokud se nějaký úřad dobere k rozhodnutí, že je marže nepřiměřená, tak následně další úřad konstatuje, že nikde není přiměřenost stanovena, a nic se neděje, kromě toho, že to vše zaplatí lidé v ceně vody," dodal Novotný.

Evropská komise požaduje od Česka vznik regulátora ceny vody, tomu se však brání ministerstvo financí i vodárny.

Za zdražení mohou investice do obnovy techniky

Tam, kde zůstala voda kompletně v rukou měst a obcí, zisk míří zpět do firmy na další investice. Právě výsledky těchto firem ukazují, že v řadě měst bylo výhodnější vodu nechat plně pod kontrolou komunálně vlastněných společností.

 "Model, kdy je vlastník vodohospodářského majetku zároveň jeho provozovatelem, se nyní konečně v posledních dvou letech vyhodnocuje jako jeden z nejlepších pro města a obce, zejména při žádostech o dotace, jejich čerpání a následné provozování," konstatoval ve výroční zprávě Vodovodů a kanalizací Mladá Boleslav šéf firmy Jan Sedláček. Na Mladoboleslavsku například loni vůbec vodu nezdražili, i když průměrně vzrostla cena o více než deset procent.

Vodárny v posledních letech vysvětlují zdražení nutnými investicemi do obnovy vodovodů a kanalizací a staveb čistíren. Na ně přitom nemohou čerpat evropské dotace všechny vodárenské společnosti či města: problém je tam, kde je uzavřená dlouhodobá nevysoutěžená smlouva na provoz vodovodní sítě. I proto například nedostane evropské peníze pražská čistírna odpadních vod.

Podle Františka Baráka, šéfa Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Sovak, však vyšší zisky nepřineslo jen zdražení. "Za zisky vodárenských společností je třeba vidět efektivitu a také významnou stavební, projekční a obchodní činnost," říká Barák.