Celkem bylo na zdravotní péči v roce 2017 vynaloženo 387,4 miliardy korun, z toho 252,2 miliardy korun zaplatily zdravotní pojišťovny. Dvě třetiny výdajů na zdravotnictví hradí zdravotní pojišťovny z odvodů zaměstnanců, zaměstnavatelů a živnostníků na zdravotní pojištění. Necelá pětina peněz, se kterými hospodaří, jsou odvody za děti, seniory, rodiče na mateřské dovolené nebo nezaměstnané ze státního rozpočtu. Ti ale čerpají nejvíc zdravotní péče.
České domácnosti vydaly na zdravotní péči v roce 2017 asi 54 miliard korun, což bylo přibližně 14 procent celkové částky. V roce 2010 připadalo na jednoho občana v průměru 4067 korun, o sedm let později to bylo asi o 1000 korun více. Průměrně zaplatil každý 1372 korun za volně prodejné léky a 1044 korun za léky na recept.
Nejvíc stojí zubař
Volně prodejné léky tvořily předloni asi 27 procent nákladů domácností na zdravotnictví. Zhruba 20 procent vynaložily na léky na předpis a 19 procent na péči zubních lékařů. Přibližně 12 procent stály terapeutické pomůcky, nejčastěji brýle či kontaktní čočky. Podobnou část vydali lidé také za péči ambulantních lékařů nehrazenou ze zdravotního pojištění, jako jsou různá potvrzení či vyšetření na vyžádání.
Ačkoliv absolutní částka vynaložená na zdravotní péči včetně péče dlouhodobé od roku 2010 rostla, podíl vůči hrubému domácímu produktu (HDP) se až do roku 2016 snižoval. V roce 2010 bylo vynaloženo celkem 334,1 miliardy korun, což tvořilo 8,43 procenta HDP.
O šest let později se částka zvýšila na 361,6 miliardy korun, podíl vůči HDP byl 7,58 procenta. Předloni se mírně zvýšil na 7,68 procenta.
Češi chtějí placenou nadstandardní zdravotní péči, ukázal průzkum |
V mezinárodním měřítku se srovnávají výdaje na zdravotní péči bez dlouhodobé péče. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které cituje ČSÚ, vydalo Česko v roce 2016 asi 7,1 procenta HDP, stejně jako Slovensko. Průměr Evropské unie je 9,9 procenta.
Nejvíce vynakládají Francie, Německo či Švédsko. Méně než Česko pak vydají Estonsko, Litva, Polsko, Lotyšsko, Rumunsko, Lucembursko a Kypr, kde je jako v jediné zemi EU podíl plateb domácností vyšší než státu.
