Začínáme dohánět unii. Ale pomalu

Praha - Tempo růstu české ekonomiky bude po několika hubených letech zřejmě vyšší než u členských zemí Evropské unie. Znamená to, že z ekonomického pohledu začneme pomalu stahovat náskok západní Evropy. Česká republika by totiž v příštím roce měla zaznamenat třiapůlprocentní růst ekonomiky, a v roce 2002 pak její hrubý domácí produkt vzroste dokonce o čtyři procenta.

Vyplývá to z pravidelné jarní prognózy vývoje hospodářství členských států Evropské unie a nově i desítky kandidátských zemí, kterou včera zveřejnila Evropská komise. Ta předvídá, že celkový hospodářský růst EU se bude napřesrok pohybovat kolem 2,8 procenta a v roce 2002 bude ještě o desetinu procenta vyšší.

Prognóza komise se, co se týče České republiky, v podstatě shoduje s odhady dalších podobných institucí, se kterými se v posledních dnech roztrhl doslova pytel.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj nám na svém víkendovém zasedání předpověděla v příštím roce stejnou hodnotu růstu HDP jako EK. Mezinárodní měnový fond stejně jako Česká národní banka jsou jen o málo skeptičtější - počítají s tříprocentním růstem hospodářství. Zatipovali si i politici. Václav Klaus odhaduje zrychlení české ekonomiky okolo 3,5 procenta, Miloš Zeman je s prognózou 3,5 až čtyř procent o trochu větším optimistou.

"Jedná se o docela realistickou prognózu, která ukazuje, že jsme v porovnání s ostatními kandidátskými zeměmi konkurenceschopní," domnívá se analytik Conseq Finance Petr Zahradník.

Z hlediska tempa růstu je Česká republika podle prognózy EK lehce pod celkovým průměrem kandidátských zemí. Před námi jsou i naši největší konkurenti Polsko a Maďarsko. "Je ale nutné vzít do úvahy, že co se týče HDP na hlavu jsme s 65 procenty průměru EU na druhém místě hned za Slovinskem. Maďarsko i Polsko, jež dosahují zhruba padesáti, respektive čtyřiceti procent průměru EU, proto mají nižší základnu, a tedy vyšší možnosti růstu," vysvětlil Zahradník.

A kdy doženeme úrovní ekonomiky západní Evropu? "Ještě to bude dlouhá cesta. Nedá se hovořit o tom, že by k tomu došlo do konce této dekády. Odhaduji to tak na dvacet až třicet let," domnívá se Zahradník. Za jak dlouho k tomu dojde, bude podle něho záviset i na tom, zda po vstupu do Evropské unie dokáže Česká republika efektivně využívat strukturálních fondů EU a udržet si postavení přístavu pro zahraniční investice. Podobně, jak to dokázaly například Irsko nebo Portugalsko, jejichž ekonomika byla v době jejich vstupu do EU na přibližně stejné úrovni, na jaké je nyní české hospodářství.