"Zhruba jedna třetina nedoplatků je u subjektů, na něž byl prohlášen konkurs. Přitom správci daní získávají při konkursu z celkového souhrnu přihlášených pohledávek jen nepatrný zlomek, v praxi je to asi 7,5 procenta," uvádí analýza. Jako řešení pak nabízí jedině změnu konkursního zákona.
Samy finanční úřady přitom špatné zkušenosti s firmami v úpadku potvrzují. "Z toho, co nám poplatníci dluží, je skoro polovina od firem v konkursu. A z konkursu ještě náš finanční úřad neviděl ani korunu," říká ředitel teplického berního úřadu Jiří Wolf.
Na nezaplacené daně, které se nikdy nevyberou, se pak nabalují pokuty či penále, a množství nedoplatků tak stále roste. Od roku 1993 se suma nedoplatků každoročně zvyšuje zhruba o čtvrtinu, v lednu 2000 už se blížila stovce miliard korun. Přitom jen penále dnes činí zhruba 30 až 40 procent z této částky.
Dalším důvodem narůstání daňových nedoplatků je ovšem podle ministerstva i dle finančních úřadů také lepší systém daňových kontrol.
"Tím, že se snažíme o zintenzivnění kontrol, přináší nám to nové doměrky na daních, a ty se přičítají k nedoplatkům," uvedl před časem Václav Cinkajzl z oddělení správy daní na ministerstvu financí. Každý rok se velikost daní doměřených díky kontrolám zvyšuje o 15,5 miliardy korun.
Ředitel Finančního úřadu pro Prahu 8 Miroslav Němejc proto upozorňuje, že daleko důležitější než sledovat samotné nedoplatky je dívat se na jejich poměr se skutečně vybranými daněmi.
"Za celou Českou republiku je ten poměr okolo tří a půl procenta, což je srovnatelné s Evropou. A například v Praze už podíl nedoplatků klesl na 1,5 procenta," říká Němejc.
 Vývoj daňových nedoplatků 1993 až 1999 |
