Ze zboží sklo dříve tvořilo až 30 procent nákupů mimoevropských turistů, teď je to o třetinu méně. "Dřív ho Američané nakupovali jako blázni, ale s tím, jak oslabil dolar, od nákupů upustili," říká Zbyněk Ambrož, ředitel české pobočky Premier Tax Free, která vrací DPH.
Pro značkové módní oblečení a doplňky do Prahy jezdí především Rusové, protože jsou pořád zhruba o třicet procent levnější než v Moskvě.
Stále víc je u nás bohatých Číňanů. "Nejsou to zpravidla obyčejní čínští turisté, ale delegáti či byznysmeni," upozorňuje Ambrož. Doma se od nich očekává, že z ciziny přivezou dárky, a takový obchodní dar musí být patřičně drahý a rozhodně značkový. V oblibě jsou proto luxusní hodinky a šperky známých značek, ze skla považují za zvučnou značku Moser.
Údaje o tom, kolik národy v Česku utrácejí, mají k dispozici společnosti zabývající se vracením daně z přidané hodnoty. Zdaleka však nepodchytí všechny transakce – sledují jen nákupy nad dva tisíce korun a jen ty, které cizinci na zvláštních formulářích vykáží. Daň se nevrací na potraviny, cigarety, alkohol či benzin.
Místo vratky slevu
Ačkoliv vracení DPH představuje pro obchodníka možnost, jak nabídnout zákazníkovi zboží levněji a přitáhnout ho tím do obchodu, zprostředkovatelské firmy jako Global Refund a Premier Tax Free se někdy setkávají s odmítnutím služeb.
"Zejména balkánští obchodníci v Česku nestojí o to úřadům vykazovat, co všechno prodají. Klientovi při dotazu na nákup bez daně nabídnou rovnou slevu ve výši DPH. Ten je rád a nevadí mu, že nedostane doklad," říká ze zkušenosti Ota Ledvinka, vedoucí pražské prodejny skla Erpet Bohemia Crystal. Drtivou většinu jeho zákazníků tvoří Číňané a Japonci. Po odečtení provize zprostředkovatelské firmy to pro turisty znamená úsporu zhruba 14 procent.
Podle ministerstva financí si nakupující cizinci ze zemí mimo EU loni nechali vrátit na DPH 329 milionů korun, letos to za první pololetí není ani polovina.
Vracení daně se stalo i příležitostí k podvodům. "Cizinci s trvalým pobytem v Česku nemají na vrácení DPH nárok. Někdy si toho ale celníci v pase nevšimnou a razítko na formulář jim dají," líčí Ambrož.
Když zrovna odlétá japonský zájezd a u celních přepážek se vytvoří fronta, nestíhají podle něj celníci ani kontrolovat, jestli zboží skutečně opouští hranice a neopouští ho jen samotná účtenka.
Výjimkou nejsou ani pokusy nechat si proplatit formuláře s falešnými celními razítky – každá evropská země má totiž jiná a není úplně snadné rozpoznat jejich pravost.
Naopak Češi si v zahraničí DPH často nenechají vrátit. V devadesátých letech málokdo neznal pojem "Mehrwertsteuer" a při cestě z Německa nezapomněl vyplnit formulář na vrácení 14 procent DPH. To se vstupem do EU padlo.
"Například do Chorvatska jezdí 800 tisíc turistů ročně a za rok nám odtud došlo jen 83 formulářů od českých zákazníků. Svědčí to o tom, že tam nejezdí nakupovat dražší věci, a když už, tak bez účtenek," vypočítává Jiří Macas, ředitel Global Refund.
Nakupování bez daně vzniklo v roce 1980 v jihošvédském přímořském městečku Trelleborg. Tamní obchodníci tím lákali turisty za levnějšími nákupy.
