Heinrich Edler von Mattoni, zakladatel společnosti Mattoni.

Heinrich Edler von Mattoni, zakladatel společnosti Mattoni. | foto: Mattoni

Postavil železnici a zřídil nemocenskou. Kdo byl karlovarský vizionář Mattoni

  • 5
Před sto padesáti lety se na Karlovarsku začal psát příběh podnikatele a vizionáře Heinricha Mattoniho. Svou neutuchající pílí dosáhl na konci devatenáctého století mezinárodního úspěchu a jeho minerální voda proslavila a zviditelnila karlovarský region.

Předkové Henricha Mattoniho pocházeli z Itálie. Zakladatelem karlovarské větve byl obchodník s citrony Octavio Mattoni, který se na konci 17. století usadil v lázeňských Karlových Varech. Zde se také Heinrich Mattoni narodil.

Heinrich Edler von Mattoni, zakladatel společnosti Mattoni.

Podnikavý karlovarský Němec s italskými kořeny vyrůstal v privilegovaných poměrech a dostalo se mu vynikajícího vzdělání. Po ukončení studií několik let pracoval jako účetní, respektive jako obchodní cestující několika větších vývozních podniků z Vídně a Hamburku.

Po dvanácti letech učení a cestování se vrátil do svého rodiště. Heinrichův otec, městský radní Karl Mattoni v té době svým jménem kupuje za cenu
7 050 zlatých pacht na skomírající export karlovarských minerálních vod. Otec Heinricha Mattoniho věřil ve schopnosti svého syna natolik, že mu svěřil vedení podniku a smlouvu přepsal na něj a karlovarského měšťana Friedricha Knolla, který se později stal jeho švagrem.

O několik let později, v roce 1873 Heinrich Mattoni Ottův pramen spolu s dalšími pozemky v Kyselce odkoupil a založil vlastní firmu. Reliéfní nápis a později strohou etiketu se jmény obou společníků, Mattoniho a Knolla, na láhvích vystřídala papírová etiketa v podobě červeného orla, rodového znaku Mattoni.

„Úspěch Mattoniho spočíval v tom, že byl geniálním podnikatelem a také skutečným mistrem reklamy. Díky nemalému úsilí se firma postupně rozrostla a proslavila se nejen u nás, ale i ve střední Evropě. V roce 1869 činil prodej 331 449 láhví, kolem roku 1880 se vyšplhal na přibližně tři miliony láhví ročně, v roce 1901 čítal již devět milionů láhví,“ komentuje ředitel Mattoni Muzea v Kyselce Ladislav Sýkora.

Mattoniho Kysibelka se jako první vyvážela po celém Rakousku-Uhersku, dále do Německa a Francie, posléze Anglie a USA. Kromě stáčírny se Mattoni věnoval také budování přilehlých lázní Kyselka.

Železnice pro lázeňské hosty

Obrovský ekonomický význam nejen pro Kyselku měl po roce 1870 rychlý rozvoj železniční sítě na Karlovarsku a napojení továrny na Buštěhradskou dráhu 1. února 1895.

Mattoni získal koncesi na stavbu této dráhy od samotného panovníka 26. dubna 1894. Podmínkou však bylo, že ji bude provozovat na vlastní náklady. Heinrich Mattoni nechal trať vybudovat za částku v hodnotě 950 tisíc korun a objednal si zcela novou lokomotivu a dva vozy. Na vybudování trati si vzal úvěr u Zemské banky Království Českého, plán splátek měl skončit až v roce 1984.

V rekordním čase jednoho roku byla trať dokončena a již v lednu 1895 po desetikilometrovém úseku vyjel poprvé vlak.

11. září 2022

Na co zírá mašinfíra

Sledovat další díly na iDNES.tv

„Vezme-li se v úvahu místní terén, byl tento počin závratný, Mattoni se díky němu stal členem státní rady pro železnici,“ říká ředitel Mattoni Muzea.

Poté, co Mattoni v letech 1894 až 1896 vybudoval železniční dráhu, se exportní bedny, které se dříve vozily na koňských povozech, nakládaly do vlakových souprav.

Mattoni slušně vydělával a veškeré zisky investoval do další modernizace, tedy do jímacích, stáčecích, i lázeňských provozů. Rychlá a levná doprava železnicí přinesla kolem roku 1900 rekordní export Kysibelky a značné zisky z jejího prodeje.

Díky železnici také prudce narůstala návštěvnost všech severozápadních lázní v Čechách. Na přelomu století byla pak Kyselka napojena na evropskou železniční síť, která do lázní přivezla velké množství hostů ze všech koutů tehdejšího Rakouska-Uherska, ale i zahraničí. Podle záznamů se v roce 1902 v Kyselce dlouhodobě léčilo celkem 29 zahraničních hostů – jedenáct Rusů, Angličan, Švéd a Srb a patnáct Američanů.

Vizionář a ještě lepší zaměstnavatel

Heinrich Mattoni byl v roli zaměstnavatele velký vizionář. Jeho strategie majitele prosperující společnosti byla nadčasová a v té době ne zcela běžná.

V kysibelském údolí vytvořil velké množství dobře placených pracovních míst a spolu s úspěšnou společností se zlepšil i život lidí v Kyselce. Krátce po založení má firma Mattoni přibližně 150 zaměstnanců. „Heinrich Mattoni je sice nekompromisní obchodník, ale zároveň laskavý zaměstnavatel,“ říká Sýkora z Muzea Mattoni.

Platy Mattoniho zaměstnanců v roce 1899:

  • Dozorci 18 – 24 korun týdně.
  • Baliči 2,40 – 2,7 korun denně.
  • Zátkaři 18 – 20 korun týdně.
  • Dělníci u Alžbětina pramene 2,00 – 2,40 korun denně.
  • Obsluha plnicích strojů 1,80 korun denně.
  • Lesní dělníci 1 – 2,40 korun denně.
  • Zahradníci 1,80 – 2,80 korun denně.

Práce v provozu je velmi fyzicky náročná, a tak zaměstnanci na všech pozicích dostávali na tu dobu štědré platy a odměny na přilepšenou o Vánocích i na Nový rok. Mattoni byl známý svým smyslem pro efektivitu provozu a vážil si zkušeností a schopností svých zaměstnanců. Neustále se snažil inovovat, vylepšovat a zjednodušovat pracovní postupy.

V roce 1884 zřídil pro své zaměstnance nemocenskou pokladnu – institut, z něhož se dělníkům vyplácela finanční podpora v případě jejich nemoci, což byl v té době významný sociální počin.

Úpadek i nové vize

Na začátku nového století vyžadoval rozvoj podnikatelských aktivit v Kyselce transformaci podnikání podle moderního modelu a je založená akciová společnost.

O čtyři roky později 14. května 1910 Heinrich Mattoni zemřel. Během svého života dokázal zvýšit export Kyselky z 240 tisíc na deset milionů láhví ročně a udělal z ní jednu z nejlepších značek tehdejšího světa.

28. června 2022

Po druhé světové válce byl majetek společnosti Mattoni v Kyselce znárodněn. V éře socialismu se v Lázních Kyselka postupně věnovali léčbě dospělých, dorostových a nakonec dětských pacientů z okolí. Už během této doby došlo k rozdělení na dva samostatné subjekty – lázně a stáčírnu minerálních vod.

Minerální voda Mattoni, jejíž produkci prováděl národní podnik Západočeská zřídla Karlovy Vary, závod Kyselka, byla nejrozšířenější minerální vodou na trhu v tehdejší Československé socialistické republice. Byla běžně k dostání v objemu 0,7 l. Produkce o objemu 0,33 l byla určena především pro hotelový a restaurační provoz mamutích podniků, a to Interhotely ČEDOK, RaJ a Jednota. Dále pak samozřejmě pro účely nejrůznějších schůzí a konferencí.

Přehled výroby minerální vody Mattoni za rok 1985

    • Plán splněn na 100,9 procent.
    • Vyrobilo se 15 720 000 ks láhví 0,7l a 6 060 000 ks láhví 0,33l

Zdroj: Rozhovor ředitele Západočeských zřídel n.p. p. Jana Husáka pro Kyselský zpravodaj, 12/1985

„Vznikla ovšem také speciální série určená výhradně pro potřeby reprezentačních akcí Pražského hradu a ÚV KSČ. Šlo o láhve o objemu 0,33 l které však neměly papírovou etiketu, byly opatřeny tzv. sítotiskovou etiketou, která byla na láhvi barevně natištěna.

Důvod byl poměrně jednoduchý. Etikety se lepily ve vodě rozpustným lepidlem. Po navlhnutí tedy etikety z lahví padaly – což logicky vznikalo po vyjmutí řádně vychlazené minerální vody z lednice a jejím následném orosení po postavení na stůl. Soudruhům se tento jev nelíbil a popravdě to opravdu nepůsobilo na slavnostní tabuli státního banketu pěkně,“ popisuje Sýkora.

Speciální série minerální vody Mattoni určená výhradně pro potřeby reprezentačních akcí Pražského Hradu a ÚV KSČ. Ta byla opatřená sítotiskovou etiketou. (28. června 2023)

Po revoluci se podnik Západočeská zřídla s nově vybudovanou stáčírnou změnilo na Karlovarské minerální vody. Lázeňská péče v Kyselce již nebyla nikdy obnovená.

„Zatímco lázně byly na začátku 90. let privatizovány jinými subjekty a následně překupovány dalšími majiteli, stáčírnu v roce 1993 zakoupila od státu rodina Pasqualeových, kteří tak udrželi česko-italskou tradici a podnik posunuli na dnešní úroveň,“ popisuje Sýkora.

Během bezmála třiceti let se z jedné stáčírny minerální vody se postupně stává lídr středoevropského trhu nealkoholických nápojů s jedenácti závody v osmi zemích.

Produkty vyváží do 19 zemí světa a vlastní zahraniční značky minerálních vod v Rakousku, Maďarsku a Srbsku. V Česku, Slovensku, Rakousku, Maďarsku, Srbsku, Černé hoře a Bulharsku je výhradním výrobcem a distributorem nealkoholických nápojů a pochutin značek firmy PepsiCo.

9. února 2018