Paní Jana roky podniká. V září se jí narodí miminko. Obavy, zda vyjde s penězi, nemá. Dobře se na to připravila. Ačkoli předtím státu na nemocenském pojištění - z nějž se platí mateřská - neodváděla skoro nic, v posledním roce si připlatila. Přišlo jí to celkem na 12 tisíc korun, zato během šesti měsíců na mateřské může počítat dohromady se 174 tisíci od státu. Paní Jana je modelový příklad, v praxi však zcela běžný.
Většina maminek-zaměstnankyň si takto jednoduše nejvyšší možnou mateřskou zajistit nemůže. Zatímco u živnostnice je jedno, zda má třeba jen několikatisícový příjem, zaměstnankyně by musela brát aspoň 72 tisíc hrubého. Nemocenskou za ni odvádí zaměstnavatel jako procento z hrubé mzdy. Musela by se tedy hodně snažit, aby v posledních 12 měsících před porodem dosáhla na tak vysokou mzdu. Podle informací MF DNES tolik bere necelých 50 tisíc žen v zemi. A ne všechny jsou ve věku, kdy mohou mít děti.
Od Nového roku bude s takovými spekulacemi konec, rozhodl ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09). Návrh zákona, který by mohl platit už od příštího roku, zneužívání zarazí. "Prosazuji přísný postup proti každému, kdo zneužívá systém. Toto je jeden ze způsobů zneužívání, " říká Drábek.
A týká se to i nemocenské. Živnostník pan Vladimír už dopředu ví, že v září půjde na operaci kyčle a pak bude nějakou dobu v pracovní neschopnosti. Udělá totéž co Jana: na poslední chvíli si doplatí nemocenské pojistné do maximální výše.
Výsada manipulovat s výší své mateřské nebo nemocenské dávky se dnes týká jen podnikatelů a živnostníků. Ministerstvo práce je chce o tuto výhodu připravit a postavit je na roveň zaměstnancům. Stát díky tomu ušetří podle návrhu 850 milionů korun. Kdo příští rok bude chtít dostávat vysokou nemocenskou, bude muset vykázat vysoké příjmy a z nich zaplatit jak přiměřeně vysokou daň, tak důchodové pojištění. Spekulace se přestane vyplácet.
ODS souhlasí se zpřísněním
"Nemám rád spekulanty, kteří celou dobu přispívají do systému málo, a když se naskytne příležitost kasírovat, zvýší platby. V omezení zneužívání jsem s ministrem práce zajedno," říká Bedřich Danda, šéf Sdružení podnikatelů a živnostníků. Koaliční strany zřejmě s návrhem ministra Drábka nebudou mít problém. "Pokud dochází ke zneužívání nemocenské, určitě to podpoříme," souhlasí ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek z ODS.
Nemocenské pojištění živnostníkům stoupne o necelé procento. Méně v peněžence však budou mít všichni nemocní. Na původní úroveň se totiž nezvýší dávky za dlouhodobé marodění, které měly být snížené jen letos.
Ministerstvo práce navrhuje změny především v zákoně o nemocenském pojištění, který stanoví pro živnostníky a další osoby samostatně výdělečně činné stejné podmínky, jako mají dnes zaměstnanci.
Musím platit zakonzervování firmy, oponuje matka
To se pochopitelně nelíbí matkám podnikatelkám. Argumentují, že mezi nimi a zaměstnanci je rozdíl. "Pokud živnostnice plánuje po mateřské dále podnikat, tak z mateřské musí měsíčně odečíst náklady na "zakonzervování" firmy. I nadále musíte platit nájemné za prostory pro podnikání, zálohy na energie a další náklady," popisuje Lenka Branžovská, provozovatelka kamenictví z Ostravska.
Zatímco dosud si zálohu pro výpočet nemocenského stanovovali podnikatelé sami bez ohledu na to, kolik vydělávají, nově se bude odvíjet od stejného základu, jako se počítá důchodové pojištění. Navíc přeplatky na zálohách se budou vracet jen výjimečně, aby se zabránilo spekulacím.
Stejné podmínky pro obě skupiny daňových poplatníků mají nicméně platit i pro samotnou výši nemocenského pojistného. Živnostníkům se má podle návrhu také zvednout sazba nemocenského pojištění z dnešních 1,4 procenta hrubého příjmu na 2,3. Tolik dnes platí zaměstnanec, přesněji jeho firma za něj. Státu to přinese celkem 9,2 miliardy korun.
Důchodové a zdravotní pojištění se živnostníkům nezvýší
O tom, jak omezit živnostníky, uvažují ministerstva práce a financí už delší dobu. Mezi tím, co odvádějí do státní kasy oni a zaměstnanci, je totiž výrazný nepoměr.
Například podnikatelka, která chce dosáhnout na maximální mateřskou, musí státu během ročního podnikání zaplatit na všech odvodech (důchodové, nemocenské, zdravotní) 52 104 Kč. Na druhé straně od zaměstnankyně, která chce supermateřskou, stát vyinkasuje 276 tisíc korun ročně. V této částce je započtena i suma, kterou za ni odvede zaměstnavatel.
Zrušení podnikatelské výhody v nemocenském pojištění tento nepoměr narovná jen zčásti. O tom, že by vláda sáhla živnostníkům také na důchodové a zdravotní pojištění, ale nechce ani slyšet. V programovém prohlášení se dokonce zavázala, že daňová reforma jim odvody nezvýší.
Živnostníci sami mají argumenty, proč na důchodové pojistné nesahat. "Nemocenskou dostaneme až po 14 dnech nemoci, nemáme nárok na placené svátky a dovolenou, při ukončení živnosti nedostaneme podporu od úřadu práce," vyjmenovává Petr Jun, podnikatel v zahradnictví.
Co se týká nemocenského, hubenější léta čekají každého, kdo dlouhodobě onemocní. Ministerstvo navrhuje, aby letos snížená dlouhodobá nemocenská (o pětinu nižší než loni) zůstala už natrvalo. Stát tím každoročně ušetří 2,4 miliardy korun.
