Zvyšování daní, se kterým přišla vláda, se v mnoha případech nedá vysvětlit požadavky Evropské unie. Ani u jedné z těchto položek Evropská unie nežádala zvýšení. Její směrnice umožňují, aby zůstaly v nižší daňové sazbě.
Ministr financí Bohuslav Sobotka to přiznává. „Kdyby se nezvedly daně třeba na vodu, chyběly by nám peníze jinde a nebylo by tolik peněz na úlevy rodinám s dětmi,“ vysvětlil.
Zvýšení daně u těchto položek přinese vládě dodatečných 25 miliard korun, které pak může utratit. Z průzkumů vyplývá, že zatímco zdražováním vláda podporu ztrácí, novými úlevami ji zase získává zpět.
Zvyšování daně z přidané hodnoty a s tím souvisící zdražování samozřejmě vyvolává nevoli. Osm z deseti lidí s nimi nesouhlasí. Lidé naopak vítají větší zvýhodnění rodin s dětmi.
Z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění vyplývá, že je s ním spokojeno 90 procent oslovených. Lidé podporují také zvýšení daně u cigaret a u tvrdého alkoholu. Pro je více než šedesát procent lidí. Dražší benzin leží v žaludku osmi lidem z deseti.
Když zdražovat, tak všechno
Vláda využila zákona o dani z přidané hodnoty, který nyní leží ve sněmovně, aby se změnami, které musí začít platit od začlenění do evropského klubu, zrychleně protlačila sněmovnou i další balík zdražovaní. Pravidla Evropské unie totiž přesně stanovují seznam zboží a služeb, které země může zdanit nižší sazbou.
Ta je v Česku pětiprocentní. Mezi ně patří právě voda, ubytování či odvoz odpadků. Na druhou stranu unie členským států nezakazuje tyto položky zdražit více. „Jestliže chceme radikálně podpořit rodiny s dětmi, tak je třeba zajistit cash flow (tok peněz) pro stát,“ vysvětluje premiér Vladimír Špidla.
Nejvíce si státní kasa z dodatečného zvednutí daní pomůže na inkasu z hotelů, penzionů a kempů, a to sedmi miliardami korun. Jen o miliardu méně získá z vyšších daní na krmiva pro zvířata, včetně krmiv pro domácí mazlíčky, na hnojiva, osiva a zemědělské práce.
Dodatečné příjmy z vody zatím úředníci na ministerstvu financí odhadují na tři miliardy. Letos chce vláda dát většinu získaných peněz ve formě jednorázových „dárků“ rodinám s dětmi a důchodcům.
Úlevy pro rodiny a firmy plně naběhnou až v roce 2006. Na to, co bude s penězi navíc příští rok, ministr financí Bohuslav Sobotka odpovídá: „Částečně půjdou výnosy na valorizaci důchodů.“
Se snahou vybrat více peněz a pak je utratit jinde, nejsou čeští politici v Evropě nijak osamoceni. Nejtvrdší jsou na své obyvatele severské státy. Třeba Dánové platí státu 25 procent při každém nákupu potravin, stejně jako vody, léků a knih.
Naopak k zemím oplývajícím nízkými daněmi a nejrůznějšími výjimkami patří Lucembursko, kde se platí nízké daně i z alkoholu. Češi by se také mohli dočkat změn k lepšímu, protože v Bruselu se debatuje o snížení DPH u elektřiny, plynu, tepla či restaurací.
Vzhledem k posledním krokům české vlády a rostoucímu utrácení, je však otázka, jestli by se stát dobrovolně připravil o tyto desítky miliard, které jsou ve hře.
