Brzdu proti zadlužování v podobě finanční ústavy navrhuje vláda. Na jejím přijetí se ale bude muset domluvit s opozicí, šlo by totiž o ústavní zákon.

Brzdu proti zadlužování v podobě finanční ústavy navrhuje vláda. Na jejím přijetí se ale bude muset domluvit s opozicí, šlo by totiž o ústavní zákon. | foto: Petr Topič, MAFRA

Zadlužování má krotit finanční ústava, výše dluhu ovlivní plat politiků

  • 94
České vlády by mohly být do budoucna vázány limitem, přes nějž by nesměl přerůst veřejný dluh. Počítá s tím návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, na který ve středu kývl kabinet Petra Nečase. Pro schválení takzvané finanční ústavy bude vláda potřebovat dohodu s opozicí. V případě zvyšování dluhu by to měli pocítit i politici na svém platu.

"Když ODS tuto myšlenku vnesla na politickou scénu, byla za ni vysmívána. Dnes je to hlavní proud uvažování v celé Evropské unii a my jsme přesvědčeni, že finanční ústava je důležitý krok, který přispěje ke stabilizaci českých veřejných financí," řekl už dříve premiér Petr Nečas v rozhovoru pro iDNES.cz (najdete ho zde).

Pokud by dluh překročil hranici 50 procent HDP, musela by vláda podle návrhu žádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Na vývoj dluhu by dohlížela nová nezávislá instituce – Národní rozpočtová rada, která by měla pět členů volených Sněmovnou.

Když se dluh přiblíží nebezpečné hranici 50 procent HDP, pocítí to na svém platu i politici

Dosáhne-li podle návrhu vlády zadlužení 40 procent hrubého domácího produktu  a bude zároveň nižší než 45 procent HDP, předloží vláda zdůvodnění takového vývoje a navrhne opatření ke snížení zadlužení. V případě dluhu mezi 45 až 48 procenty HDP vláda bude muset navíc zmrazit aspoň 3 procenta výdajů schváleného státního rozpočtu na daný rok, a to v poměrné části ke zbývajícímu období roku.

Zároveň se v dalším roce sníží platová základna, z níž se vypočítává plat ústavních činitelů, s výjimkou soudců, o pětinu. A zastavit by se měli i růst platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Při růstu zadlužení na 48 až 49,99 procenta HDP  bude muset vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Zároveň by měla sněmovně doporučit, aby schválila pouze vyrovnané nebo přebytkové návrhy rozpočtů zdravotních pojišťoven.

Národní rozpočtová rada bude hodnotit finanční dopady zákonů

Národní rozpočtová rada by měla mít na starosti také kontrolu transparentnosti při nakládání s veřejnými prostředky, ale mohla by hodnotit i dopady některých zákonů na státní rozpočet.

Přísnější rozpočtová pravidla by platila i pro místní správy a samosprávy. Zákon by jim ukládal hospodařit tak, aby celková výše jejich dluhu nepřekročila 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. "Nemohla by nastat situace, že by stát šetřil a obce a kraje by se zadlužovaly," vysvětlil už dříve premiér.

"Pokud bude návrh přijat ústavní většinou v poslanecké Sněmovně a Senátu, bude mít ČR ústavní pravidla pro udržování zdravých veřejných rozpočtů a pojistky proti zadlužování nejen státu, ale i územních samosprávních celků. Strana LIDEM finanční ústavu plně podporuje," uvedla vicepremiérka Karolína Peake.