"Pokračuje eskalace politického napětí u nás, což je v ekonomice, která se připravuje na
| Předseda sněmovny a ODS Václav Klaus: |
| "Hlasování nemohlo dopadnout jinak, nedošlo-li k nějaké jiné politické dohodě." |
| Ministr financí Pavel Mertlík: |
| "Pokračuje eskalace politického napětí u nás, což je v ekonomice, která se připravuje na vstup do Evropské unie a zároveň se vzpamatovává z přestálé recese, velice špatný signál vůči zahraničí." |
| Premiér Miloš Zeman: |
| "Rozhodnutí Poslanecké sněmovny je projevem malé odpovědnosti vůči zlepšující se ekonomické situaci." |
Také šéf poslanců ČSSD Stanislav Gross byl odmítnutím zklamán. "Poslanci, kteří hlasovali proti vládnímu návrhu rozpočtu, zcela evidentně, bez jakýchkoliv diskusí na sebe převzali obrovskou zodpovědnost, protože to jsou právě oni, kteří tím dali přednost politikaření v ČR před možností podpořit hospodářské oživení," řekl Gross.
Sněmovna doporučila nezapočítávat příjmy FNM
Sněmovna současně vládě doporučila, aby do nově připravovaného rozpočtu nezahrnovala příjmy Fondu národní majetku, ale naopak do bilance započítala očekávanou zhruba dvacetimiliardovou ztrátu Konsolidační banky.
Vláda bude nyní nucena návrh státního rozpočtu přepracovat, pokud by ani změněný návrh neprošel, hospodařila by vláda podle rozpočtového provizoria, které ji však ruce mnoho nesvazuje.
Rozpočtový výbor, který sněmovně nedoporučil rozpočet schválit už minulý pátek, požádal vládu, aby při koncipování nového rozpočtu využila nadhodnocené příjmy je snížení plánovaného téměř čtyřicetimiliardového deficitu.
Unie svobody lidovci už dřívější rozpravě k návrhu státního rozpočtu
|
Jak hlasovaly strany | |||
|
Strana |
pro | proti | zdržel se |
| ČSSD | 72 | 0 | 0 |
| ODS+US+ KDU-ČSL |
0 | 100 | 0 |
| KSČM | 0 | 0 | 24 |
| Nehlasovali: Miloš Zeman a Miroslav Grégr (ČSSD) - v zahraničí, Václav Klaus (ODS) - na základě džentlmenské dohody při neúčasti Miloše Zemana, Josef Lux (KDU-ČSL) - na léčení v zahraničí | |||
Další požadavky sněmovny
Sněmovna ve středu přijala i některá poslanecká doporučení, kteráve svém důsledku korigují vládu při sestavování rozpočtu nového. Na návrh místopředsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska by například vláda měla rozčlenit v rozpočtu mandatorní (zákonem dané sociální platby) výdaje na výdaje povinné a ostatní, které by měly být sníženy.
Úspěšný byl i návrh bývalého ministra financí Ivana Pilipa (Unie svobody), aby vláda společně s novým návrhem rozpočtu předložila svoji představu snižování podílu mandatorních výdajů na státních financích.
Před přijetím doporučujících usnesení sněmovního rozpočtového výboru varoval ministr financí Pavel Mertlík. Zpochybnil zejména možnost zahrnutí ztráty Konsolidační banky do rozpočtu. "Zatím nevíme, jak to číslo bude velké, zahrnovat ho do rozpočtu by bylo nezodpovědné," řekl ministr.
Změny ve smyslu usnesení o FNM podle něj znamenají snížení příjmové stránky rozpočtu o 13 miliard korun na 581 miliard korun. "Pokud zrealizujeme všechna doporučení sněmovny, tak se zvýší rozpočtový deficit na 44 miliard korun," varoval Mertlík.
Zohlednění všech požadavků sněmovny bude podle ministra znamenat selektivní omezení rozpočtu jednotlivých ministerstev na 70 procent výdajů loňského roku. Letošní rozpočet přitom v průměru dosahoval 90 procent výdajů resortů oproti roku 1998, dodal ministr.
Podle sněmovního usnesení by vláda měla do 30 dnů vypracovat nový návrh rozpočtu a předložit ho Poslanecké sněmovně. Opakované první čtení tohoto klíčového zákona tak lze očekávat na prosincovém zasedání Poslanecké sněmovny. Již nyní je tedy zřejmé, že hospodaření státu se minimálně v prvních týdnech nadcházející roku, stejně jako v loňském roce, nevyhne rozpočtovému provizoriu.
