Vláda chce šetřit, zachrání ji daně

  • 58
Zvýšení daní, které se naplno projeví až příští rok, hraje vládě do karet. Bez většího zdanění by se kabinet Stanislava Grosse musel příští rok mnohem více uskrovnit nebo v Bruselu vysvětlovat, proč má Česko tak velký dluh. Místo toho však utratí o 68 miliard více než loni.

Vyšší daně, které dal Grossově vládě do vínku jeho předchůdce Vladimír Špidla, příští rok do státní pokladny přinesou skoro 40 miliard korun navíc.

Na sociálním pojištění zaplatí lidé a firmy státu o dalších dvacet miliard víc. Vyplývá to z návrhu státního rozpočtu na příští rok, který má MF DNES k dispozici.

Jednání o rozpočtu vypukla tento týden. Za pár dní budou pokračovat, protože lidovci a unionisté požadují snížit výdaje ještě o deset miliard.

Záchrana: vyšší daně
Vyšší útraty chce vláda příští rok zaplatit hlavně daní z přidané hodnoty, na které vybere o třicet miliard korun více než letos. Je to kvůli tomu, že lidé budou celý rok platit o 14 procent vyšší daň v restauracích, v čistírně a za další služby. Letos platili vyšší daň až od května. Od ledna navíc vzroste daň v hotelech.

Samo ministerstvo financí však varuje, že odhady příjmů z této daně jsou právě kvůli změnám sazeb a výběru daní po vstupu do EU nejisté. "Je to značné riziko," píše v návrhu rozpočtu. Upozorňovat na nejistotu začaly i firmy. "Je v tom obsažena možnost dalšího růstu deficitu," obává se prezident Svazu průmyslu Jaroslav Míl.

Zcela opačný názor mají odboráři. Těm se zdá, že úředníci počítali s příliš pomalým růstem ekonomiky (3,2 procenta). "Příjmy jsou na příští rok podceněny o osm až deset miliard," vzkázali odboráři vládě.

Ekonomům střízlivé prognózy ministerstva nevadí. "Je jen dobře, že je ministerstvo trochu konzervativní. Je vždy dobré mít nějakou rezervu," říká analytik PPF Radomír Jáč.

Bující výdaje
Rezerva se může hodit i během roku, protože některé sociální výdaje mohou být vyšší, než jak si je ministerstvo financí plánuje. Podle návrhu rozpočtu mají lidé nedosahující na životní minimum dostat na dávkách 14 miliard.

To je o miliardu méně než letos, ale z návrhu není jasné, jak a kde tuto částku ušetřit. "Pokud nebudou přijata účinná opatření při čerpání dávek a využívány všechny možnosti při posuzování sociální a majetkové situace žadatelů, k výraznému poklesu výdajů nedojde," píše se v návrhu rozpočtu.

Výplata těchto dávek je na obcích. O kolik požádají, tolik dostanou. "S poklesem nepočítáme, spíše s nárůstem," říká například Iva Tichá ze sociálního odboru teplického úřadu.

Životní minimum sice příští rok nevzroste, ale zvýšení dávek způsobí třeba to, že studenti nebudou mít od října nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud si předtím neodpracují rok. "Takže skončí rovnou u nás," říká Tichá.

Příští rok se má více vyplatit i na podporách v nezaměstnanosti. Ta má zůstat nad deseti procenty a více a déle budou podporu pobírat starší lidé. Velké úspory ve výdajích nejsou vidět ani jinde. Pouze nemocenská má díky zpřísnění přestat stoupat. Nedaří se však šetřit snížením počtu státních zaměstnanců. Příští rok jich má odejít pět tisíc namísto plánovaných deseti tisíc.

Věrným obrázkem hospodaření státu jsou nejrychleji rostoucí částky jdoucí na splácení úroků z dluhů. Příští rok stoupnou o čtvrtinu na 34 miliard korun. "V roce 2007 to bude 50 miliard," počítá Marek David z Patria Online. Celý státní dluh do té doby přesáhne 900 miliard korun.