VIDEO: Slepice chtějí žít v klecích, haly je stresují, říká farmář

  • 309
Slepice v kleci žije na prostoru srovnatelném s obdélníkem o velikosti stran 25 x 30 centimetrů. Jeden ze sporů mezi aktivisty a farmáři se vede o to, zda jim to stačí. „Kdo viděl systém obohacených klecí a slepice v něm, nemůže říci, že se tam mačkají, je to opravdu nesmysl,“ říká Tomáš Knespl z drůbežárny Městec Králové.

Právě o větší svobodu slepic a zákaz chovů v takzvaných obohacených klecích usilují nyní ochránci zvířat. Podporu u sněmovního zemědělského výboru nenašli, o zákazu ještě budou hlasovat poslanci.

Podívali jsme se do drůbežáren společnosti Proagro Nymburk, které mají chovy v klecích i v halách, abychom porovnali rozdíly.

Zmíněné chovy měly daleko k některým otřesným záběrům z internetu a sociálních sítí, které ukazují nosnice apatické, vypelichané a celkově ve velmi špatném stavu. Nebo v nejhorším případě mrtvé.

V klecových systémech, jimž se říká obohacené klece, jsou slepice ve skupině o 22 kusech. Prostor pro jednu nosnici v kleci činí 750 centimetrů čtverečních (tedy obdélník o rozměrech 25 x 30 centimetrů). Podle zastánců klecí je pro nosnici naprosto dostatečný.

„Má dostatečný prostor, aby jí to zajistilo přístup k zrní, vodě, aby si došla do hnízda a v noci šla na vlastní bidlo a spala. Kdo viděl systém obohacených klecí a slepice v něm, nemůže říci, že se tam mačkají, je to opravdu nesmysl,“ tvrdí Tomáš Knespl, vedoucí chovu drůbežárny Hradišťko na Kolínsku.

Ve zmíněném chovu se slepice pohybovaly, některé popolétly. Drůbež se začala tísnit ve chvíli, kdy ji kameraman záměrně vyplašil do rohu.

Samotné nás překvapila odpověď na otázku, co se stane se slepicí z klecového chovu, když ji umístíme do volné haly s podestýlkou.

„Tyto slepice jsou vystaveny daleko většímu stresu. Kur domácí má v sobě geneticky zakódováno, že žije ve skupinách. V halách je tato skupina daleko větší, než má geneticky zakódováno, a potom tam dochází k tomu, že se zvířata ze stresu buď napadají, vzájemně se udusí nebo tam vzniká kanibalismus,“ popsal Zdeněk Mlázovský, vedoucí třídírny vajec, jež má haly s volným výběhem nosnic na podestýlkovém chovu.

15 procent chovatelů skončí, varují drůbežáři

V obohacených klecích žije v Česku 76,6 procent nosnic. Jejich zrušení by znamenalo přestavět haly na ty s volným podestýlkovým systémem. To už se částečně děje, zejména od loňska, kdy obchodní řetězce deklarovaly, že přestanou klecová vejce odebírat. 

Co znamená investice pro chovatele? Z celé haly zůstane jen kostra. Vnitřní vybavení včetně vzduchotechniky, osvětlení, ale i krmného systému se musí vybudovat kompletně nanovo. Někteří čeští producenti vajec tvrdí, že na to nemají peníze. Z dotací totiž před několika lety nechali postavit nové a povinné obohacené klece, ale nyní kvůli tomu na další dotaci zatím nedosáhnou.

Předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá se proto obává, že některé firmy s největší pravděpodobností skončí.

„Až 15 procent chovatelů by mohlo s podnikáním ve výrobě vajec skončit. Soběstačnost produkce vajec pro náš trh je dnes okolo 84 procent, zbytek se dováží. Poté by soběstačnost mohla klesnout klidně na 70 procent, což nechceme, protože česká vejce jsou pod přísným veterinárním dohledem. Většinou když je nějaký problém kolem vajec, tak se to týká těch z dovozu,“ uvedla.