O firmu se stošedesátiletou tradicí, tržbami kolem sedmi miliard korun, ale i ztrátami přes tři čtvrtě miliardy a dluhem přes čtyři miliardy korun vůči státu, usiluje několik miliardářů.
Ale také stát, který ještě navíc argumentuje bezpečnostními a strategickými zájmy. Před rokem stát přišel o svůj minoritní podíl ve firmě a minulou středu se kabinet rozhodl ukončit patovou situaci, jak vyřešit dluh podniku.
A to razantním a nečekaným způsobem: na tajném jednání poslal do Setuzy s podivně rychlým souhlasem soudu a s tajemnými proslovy o bezpečnostních rizicích a mezinárodních problémech exekutory.
Nepřítel státu na scéně
Oficiální důvody, proč se kabinet rozhodl v případě Setuzy pro exekuci, jsou podle premiéra Mirka Topolánka tři: je to ekonomicky nejvýhodnější, je to dobré řešení vůči Evropské komisi a je to bezpečné.
Všechny tři důvody však vyvolávají mnoho otazníků. Je sporné, zda je exekuce v zadlužené firmě opravdu výnosnější než prodej dluhu, což dělá stát u jiných firem běžně nebo jestli Unii řešení Setuzy opravdu tak zajímá a zda hrozí nějaké nebezpečí.
Nabízí se spíše čtvrtý, neoficiální důvod. "Vše nasvědčuje tomu, že jsme se stali obětí války státu s Tomášem Pitrem. Budeme spolupracovat s exekutory a se státem na objasnění vlastnických vztahů ve firmě, protože to nám asi může pomoct," říká Zdeněk Šmejkal.
V policejním hledáčku
Ten je spolumajitelem společnosti M. L. Moran, která na konci září koupila firmu Český olej, které patřilo 90,7 procenta akcií Setuzy. Český olej patřil oficiálně Michalu Zouharovi, vystupoval však za něj Tomáš Pitr a jeho podnikatelská skupina, jejíž hlavou byl zastřelený František Mrázek.
O oba se zajímají policejní specialisté na organizovaný zločin. Expremiér Jiří Paroubek Pitra dokonce nazval nepřítelem státu kvůli rozpoutání korupční aféry kolem privatizace Unipetrolu.
Kabinet se podle zdrojů blízkých vládě domnívá, že prodej M. L. Moranu byl jen naoko. Pitr dál Setuze vládne, a pokud by stát chtěl svoji pohledávku v Setuze prodat, pak by se k ní Pitr mohl za zlomek ceny dostat.
Transakce prý nebyla fiktivní
Právě prodej pohledávky vůči Setuze ve veřejném výběrovém řízení byl původní favorizovaný návrh státu, respektive ministerstva zemědělství. M. L. Moran chtěl za pohledávku, dříve oceněnou státem na 465 milionů korun, nabídnout přes sedm milionů.
Šmejkal i Zouhar však odmítají, že by jejich transakce byla fiktivní a M. L. Moran jen maskoval Pitrovy lidi, aby si pohledávku koupili. "Není to pravda. Faktem je, že jsem v Setuze dál v dozorčí radě, ale jen proto, že zaplacení kupní ceny je odvislé od dořešení sporných věcí kolem Setuzy," prohlásil Zouhar.
Podle zdrojů blízkých Setuze se proti tendru snažil zasáhnout i jeden ze zájemců o Setuzu, podnikatel a miliardář Andrej Babiš, který bývá zmiňován jako známý ministra vnitra Ivana Langera a má i spory s Pitrem.
Setuzu už nechci
"Je to nesmysl. Já už Setuzu nechci, je vykradená a já si postavím svoji. Nemám s tím nic společného," reagoval Babiš. Do hry se chtěla zpět dostat i PPF Investments Petra Kellnera, která měla do poloviny roku na Český olej a Setuzu předkupní právo, kvůli nevyřešenému dluhu a sporům se však k dohodě nedošlo.
Sporné jsou u Setuzy dvě věci. Jednak existence samotného dluhu a také komplikované vlastnictví některých částí podniku. Pokud jde o dluh Setuzy, ten vznikl nesplacením úvěru od IPB v původní výši 1,7 miliardy korun.
Poté, co IPB před šesti lety zkrachovala, úvěr spadl do ČSOB a ta ho převedla státu (konsolidační agentuře). Setuza však vůči němu započetla jiný dluh, který měl mít advokát Věslav Nemeth u IPB, a tím svůj původní dluh vymazala.
Je dluh oprávněný?
Stát tuto transakci neuznal a od té doby se o platnost pohledávky vedou soudy a penále ho vytáhly až na 4,2 miliardy. Další spor je i v tom, že Setuza před dvěma a půl lety jednou dluh sice uznala, ale podmínila to jeho převodem z konsolidační agentury na státní Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond nejdéle za 18 měsíců.
To se stalo až později, a tak firma od uznání odstoupila. Stát tehdy navíc přišel na základě problematické opční smlouvy i o svůj minoritní podíl v Setuze, který získal Český olej.
Soudní spory doposud ve všech věcech trvají, Šmejkal proto považuje schválení exekuce za podivné a chce ho napadnout žalobou. Mlhavou věcí kolem vlastnictví Setuzy je vyvedení některých částí a technologií na jiné firmy spřízněné s Pitrem.
Setuze a v současné době M. L. Moranu například nepatří teplárna, která je klíčová pro chod firmy a životně důležité stroje.
Leasing z Kypru
K teplárně se Pitr otevřeně hlásí a chce do ní dále investovat, novinkou jsou však stroje v majetku leasingových společností sídlících na Kypru.
Klíč k nim mají mít právě lidé kolem Pitra. „O větší části majetku na Kypru jsme před podpisem kupní smlouvy s Českým olejem věděli a na jejich navrácení do Setuzy je vázaná velká splátka kupní ceny. Objevili se však i další technologie na Kypru, o kterých jsme nevěděli, a nyní to řešíme,“ potvrdil Šmejkal.
Kupní cena za Český olej měla být podle neoficiálních informací 2 miliardy korun, doposud však byl zaplacen jen zlomek. "Detaily jsou obchodní tajemství," řekl Zouhar.
Je stát řádný hospodář?
Důvod exekuce, kromě odkrytí Pitra v pozadí Setuzy, je z pohledu vlády vyšší uspokojení čtyřmiliardové pohledávky. To je však sporné. Setuza měla v září vlastní kapitál necelou 1,5 miliardy korun a má i napjaté provozní finance.
"Banky jsou teď velmi nervózní a zvažují další kroky. Kdyby nám zastavily financování, tak to podnik položí," upozorňuje Šmejkal. A někteří dodavatelé Setuze už oznámili, že budou chtít platby předem.
Zbankrotovaná továrna by tak státu asi větší výnos nepřinesla. Sporný je i argument vlády o šetření Evropské komise. Ta přijala v říjnu stížnost malého družstva Agroodbyt, že stát vlastně pomohl Setuze, když se loni nechal připravit o svůj podíl a neřešil svou pohledávku. Komise se zatím jen ptala, zda stát koná s péčí řádného hospodáře.
