Víno a vinná réva může trpět horkem stejně jako lidé, myslí si kalifornský vinař.

Víno a vinná réva může trpět horkem stejně jako lidé, myslí si kalifornský vinař. | foto: MF DNES

V Kalifornii chrání vinnou révu přípravky na opalování

  • 1
Vinné hrozny, na které svítí příliš mnoho slunce, mají stejné problémy jako lidé. Nejdřív opálení, později vrásky. Právě proto se vinař Aaron Pott od vyznavačů slunění poučil a začal svoje hrozny postřikovat odvarem s obsahem juky a aloe vera.

Právě to jsou látky, které dokáží sluncem podrážděnou pokožku zklidnit.

Výsledkem je to, že víno zůstalo relativně nepoškozené i po obrovských vedrech, která letos v létě Kalifornii sužovala, říká Pott, vlastník vinařství Quintessa v Napa Valley.

V tomto vinařství používají i běžnější metody, jak chránit hrozny před sluncem - v kritických obdobích je rosí studenou vodou a instalují provizorní přístřešky.

Rostlinné odvary jsou součástí přístupu, kterému se říká biodynamika. V rámci tohoto způsobu hospodaření je zakázáno používat průmyslové pesticidy, herbicidy a hnojiva, přičemž úroda se proti škůdcům brání podporou přirozené biodiverzity.

Zakladatel biodynamiky, rakouský filosof Rudolf Steiner, toho sice o kalifornských létech mnoho nevěděl, ale jeho práce Potta a jeho kolegy inspirovala k použití rostlin, které odolávají horku.

Teorie je tato: pokud je nějaká rostlina odolná proti suchu nebo škůdcům, "bude zřejmě obsahovat něco, co tuto odolnost způsobuje. Tu rostlinu prostě vezmete, získáte z ní odvar a tím pak postřikujete všechno, co má získat podobnou odolnost jako původní rostlina. Často máte úspěch a díky nějaké substanci, kterou odvar obsahuje, réva danou odolnost skutečně získá," říká Pott. "To, co děláme, je ale teprve vrcholek ledovce."

Réva se nepostřikuje tak masivně jako lidé, kteří bojují s fobií z vrásek. Pott používá sprej s malým množstvím účinných látek, které jsou v něm tak rozředěné, že na hroznech po sklizni nejsou patrné.

Pott prý neví o nikom dalším, kdo by vinnou révu podobným způsobem ošetřoval. Otázkou tedy zůstává, zda by se takový postřik nedal aplikovat také na jiné plodiny, které jsou citlivé na slunce.

Vinaři se samozřejmě snaží své rostliny před horkem ochránit všemi dostupnými způsoby, tím nejprozaičtějším je časté zavlažování.

Kvůli letošní vlně veder hlásí farmáři ztráty v řádu stovek milionů dolarů, přesná čísla ale budou k dispozici až po sklizni.

Nestálé počasí, které začalo mírnou zimou, pokračovalo chladným deštivým jarem a v červenci vyvrcholilo vlnou veder, způsobuje vinařům vrásky na čele. Během extrémního horka totiž hrozny přestávají růst, což zpožďuje sklizeň.

Sklizeň hroznů, z nichž se vyrábějí šumivá vína, obvykle začíná v půlce srpna nebo později. Letos muselo mnoho pěstitelů čekat až na konec měsíce.

"Těžko budete stát nad révou se zkříženýma rukama a domlouvat jí, aby si pospíšila," říká Craig Roemer, vinař ze Schramsbergu. Nápad s "opalovacím krémem" pro vinnou révu je podle něj neotřelý. "Pokud to funguje, volám sláva."

Nepředvídatelné počasí prý ale k vinařství patří. "Kdyby všechny roky byly stejné, mohli bychom dělat víno s pomocí počítače," myslí si Roemer. "Díky tomu, že je každý rok jiný, je naše práce mnohem dobrodružnější."