Jednou z podmínek pro přiznání příspěvku na bydlení je zase doložení dokladů o zaplaceném nájemném a ostatních službách. Při dělení majetku u rozvodu se mohou hodit paragony o nákupu vybavení bytu.
Uschované složenky mohou posloužit i v domácím účetnictví, když chce rodina zjistit, jaké jsou například její roční náklady na bydlení. Jak dlouho je potřeba uschovávat složenky, na to přesný recept není. Minimální doporučená doba je však tři roky.
Souvisí s občanským zákoníkem, podle kterého je promlčecí lhůta na jakoukoliv platbu právě tříletá - jen takovou dobu lze zpětně vymáhat nezaplacené nájemné, energie či telefonní služby.
"Logicky vzato to ale může být i delší doba - já mohu podat žalobu na nájemníka, že neplatí nájemné do tří let poté, co nezaplatí. On bude u soudu dokazovat opak, ale své tvrzení musí doložit. Vzhledem k tomu, že nějaký čas trvá, než se žaloba dostane k projednání a pak také než ji soud projedná, doporučoval bych vše uschovávat pět let," vysvětluje Josef Till, který se zabývá správou nemovitostí.
Schovávat ústřižky složenek po dobu tří let nemusí stačit ani podle tiskového mluvčího Pražské energetické Petra Holubce: "Je to sice soukromá záležitost klienta, protože naše předpisy žádnou lhůtu nestanoví, ale doporučují dodržet dobu přibližně čtyř let."
Co když se doklad ztratí?
Když doklad o zaplacení není k nalezení a člověk ho potřebuje, čeká ho cesta za duplikátem. Snadnější je to v případě, kdy platba opravdu dorazila adresátovi. Plynárny, energetické závody, Telecom, pojišťovny i správci domů mají přesný přehled o platbách klienta, takže snadno zjistí, zda a kdy zaplatil.
Kdo potřebuje tuto skutečnost potvrdit, získá doklad na příslušných firmách obvykle zdarma - to potvrdily například Česká pojišťovna či Pražská plynárenská. Trochu jinak je to se získáváním duplikátů složenek placených prostřednictvím pošty nebo banky. Za jejich vydání zákazník platí - na poště podle složitosti vyhledávání, v bance podle stanovené sazby.
"Spořitelna klientovi poskytne buď opis výpisu z účtu, to u plateb starších třinácti měsíců, nebo u novějších plateb mimořádný výpis," říká tisková mluvčí České spořitelny Klára Gajdůšková. Za opis výpisu zaplatí zákazník nejméně pětasedmdesát korun, mimořádný výpis stojí osmnáct korun. Pošta může s vydáním duplikátu složenky pomoci jen v případě, že se podání zásilky podaří prokázat z jejich dokladů.
Sazby za vystavení duplikátu jsou dvě. Pět korun zaplatí klient, který přesně zná údaje o zásilce - například datum podání, podací číslo, výši částky, jméno adresáta a podobně. Zapomnětlivci musí připlatit víc - třicet korun za každých tisíc prohlédnutých položek. To, jak dlouho bude klient pošty na kopii složenky čekat, záleží na složitosti vyhledávání.
"Čím víc údajů o složence víme, tím rychleji můžeme duplikát vystavit. V každém případě musíme do osmi dnů klientovi sdělit, zda lze jeho požadavek vůbec vyřídit. V případě, že ano, musíme ho vystavit do třiceti dnů," vysvětluje tiskový mluvčí České pošty Ladislav Vančura.
