Ústavní soud v Brně. Ilustrační snímek

Ústavní soud v Brně. Ilustrační snímek | foto: Monika Tomášková, MF DNES

Ústavní soud: zdanění solárního byznysu platí

  • 226
Zdanění fotovoltaiky 26 procenty platí a nebude se měnit. Ústavní soud totiž zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení sporných paragrafů. Zdanění kritizovali solárníci, kterým nové normy ztenčily zisky. Peníze chtějí od státu získat zpět, opakovaně kvůli tomu hrozí arbitrážemi.

Podle dnešního nálezu zvolená forma zdanění neodporuje ústavním zásadám a nelze ji hodnotit bez ohledu na ekonomickou situaci státu.

Ústavní soud dospěl k závěru, že zákonodárci mají při zachování poskytnutých garancí právo omezit státní podporu výroby energie ze slunečního záření, pokud se výrazně změní situace. Po solárním boomu k tomu měli podle soudců relevantní důvody. Veřejný zájem na ceně energie podle Ústavního soudu převážil nad zájmy dotčených investorů a jejich očekáváním plynoucím z dříve nastavených podmínek.

"Princip právní jistoty nelze ztotožnit s požadavkem na absolutní neměnnost právní úpravy. Ta podléhá mimo jiné sociálně-ekonomickým změnám a nárokům kladeným na stabilitu státního rozpočtu," uvedl vedoucí analytického odboru Ústavního soudu Ivo Pospíšil.

Podnikatelé zatíženi vysokými úroky mají šanci na "odškodné"

Ústavní soudci ale zároveň zdůraznili, že s ohledem na individuální rozměry každého případu nemohou vyloučit svůj zásah po eventuálních stížnostech jednotlivých investorů, pro které má sporná právní úprava "rdousící efekt". Naději na úspěch by teoreticky měli například malovýrobci, kteří provoz elektráren financovali z bankovních úvěrů a mají kvůli vysokým úrokům, jež podepsali v očekávání vyšších příjmů, velké potíže.

Podle advokátní kanceláře Baker & McKenzie se Ústavní soud svým výrokem postavil pragmaticky na stranu státu. "V důsledku jeho rozhodnutí lze očekávat, že provozovatelé solárních elektráren se nyní budou více soustředit na aktivní ochranu svých zájmů prostřednictvím žalob na ochranu investic," řekl k nálezu advokát Tomáš Skoumal, partner advokátní kanceláře Baker & McKenzie.

Senátoři chtěli mít jasno, obávali se sporů solárníků se státem

Senátoři se na Ústavní soud obrátili na základě stížností solárníků proto, že se po přijetí sporných zákonů obávali sporů podnikatelů se státem a chtěli mít jasno, že přijaté zákony jsou v souladu s ústavou. 

Skupina dvaceti senátorů napadala to, že změny zákonů zasáhly do majetkových práv investorů a jejich práva na svobodu podnikání. Vadilo jim také to, že Sněmovna změny přijala ve stavu legislativní nouze. Dále upozorňovali na zpětnou účinnost norem, takzvanou retroaktivitu, která podle nich neodpovídá základním náležitostem demokratického a právního státu.

Vůbec nejkritizovanější byla dodatečně vyměřený odvod z výkupní ceny ve výši 26 procent, kterou stát zavedl proto, aby ztlumil nepřiměřenou podporu solárních zdrojů. Ústavní soud rozhodl, že daň platí a podnikatelé ji budou platit i nadále.

Spory solárníků se státem nekončí, jen se ztlumí

Stát se tím zároveň nemusí už tolik bát o to, že by po něm všichni čeští podnikatelé mohli chtít získat odvedené peníze zpět. Šanci budou mít podle výroku soudců individuálně jen ti, kterým by hrozil kvůli změně podmínek krach. Zahraniční investoři ale mohou dále požadovat náhrady za zkaženou investici.

Kritizovaná byla i 28procentní srážka ze zeleného bonusu, tedy v podstatě zdanění elektřiny ze slunečních elektráren. Novela také zpětně prohlásila bezplatné emisní povolenky pro provozovatele elektráren za dar a tím je včlenila do režimu darovací daně. Třetím problémem je zrušení daňových prázdnin. Před přijetím napadené novely zákona o dani z příjmu byly příjmy z výroby energie z obnovitelných zdrojů osvobozeny od daní na pět let.

Dnešním verdiktem Ústavního soudu vrcholí dlouhodobý spor státu a zástupců solárního byznysu o podporu energie ze slunce. Stát dal v minulosti, stejně jako jiné státy v EU, rozvoji obnovitelných zdrojů zelenou. Podmínky pro fotovoltaický sektor ale nastavil příliš štědře. Tak, že odstartoval solární boom, kvůli kterému hrozilo zdražení elektřiny o 10 procent. Právě proto se na sklonku roku 2010 snažil stát nečekaný a státní kasu zatěžující rozmach zastavit.

,