Výpočty ukázaly, že tolik diskutovaná změna daně z přidaného hodnoty z 9 na 10 a z 19 na 20 procent se v praxi projeví jen minimálně. U potravin se předpokládá, že konkurence nedovolí obchodníkům zboží skutečně zdražit, a i kdyby k tomu došlo, výdaje domácností vzrostou zpravidla jen o desetikoruny měsíčně.
Mnohem větší vliv budou mít i nadále vyvíjející se ceny komodit a výše plateb, které například mlékárny platí zemědělcům. Podobný růst výdajů jako u potravin lze čekat u výdajů za energie nebo telekomunikační služby. Firmy totiž zpravidla posílají fakturu, na níž je uvedena jako základní cena bez daně, k ní dopočtou daň podle aktuální sazby.
Až stokoruny měsíčně navíc mohou rodiny zaplatit u čerpacích stanic – zvýšení spotřební daně u benzinu a nafty o korunu může spolu s růstem DPH dělat rozdíl až 1,50 Kč na litru. Nelze však předpokládat, že by lidé začali méně jezdit autem. Nestalo se to ani v minulosti, kdy se litr paliva tankoval i za 35 korun.
Připlatí si také někteří kuřáci. U cigaret však bude hodně záležet na tom, jakou strategii zvolí výrobci kuřiva – zda například u některé značky nebudou držet cenu nízko, aby získali tržní podíl na úkor konkurence. U českých kuřáků by jim tato strategie mohla vyjít – pro většinu z nich totiž není problém kvůli nižší ceně svoji favorizovanou značku opustit.
Výrazně se změny dotknou státních zaměstnanců, jimž se sníží mzdy o čtyři procenta. Nejhůře však opatření dopadnou na matky pobírající mateřskou. Tuto dávku dostávají 28 týdnů, její vyplácení zpravidla začíná šest až osm týdnů před porodem.
Maminka, která před nástupem na mateřskou brala 20 tisíc korun hrubého, bude v příštím roce dostávat o tři tisíce korun méně, než kdyby přivedla potomka na svět už letos. Za dobu, co jí bude mateřská vyplácena, tak na ní stát ušetří zhruba dvacet tisíc.
