ČEZ například nyní ohlásil, že podíl elektřiny vyráběné z uhlí srazí během necelých deseti let na méně než třetinu oproti současnému stavu. A zároveň začne masivně investovat do výstavby obnovitelných zdrojů, prakticky výhradně fotovoltaických elektráren.
Ty mají vyrůst zejména na místech, která byla dosud spjata právě s uhlím. Na brownfieldech či na výsypkách hnědouhelných dolů v severozápadních Čechách. Na rychlejší ústup od uhlí netlačí jen raketové zdražování emisních povolenek, jež fungují pro firmy jako „výpalné“ za to, že vypouštějí do ovzduší oxid uhličitý. Do energetiky se stále více propisují evropské cíle v oblasti klimatu.
Energetické kolosy však k ekologičtějšímu přístupu tlačí čím dál silněji velké banky a pojišťovny. Své služby totiž podmiňují nejen ukončením využívání uhlí a dosažením uhlíkové neutrality, ale také širší společenskou odpovědností. Kvůli vysokému podílu uhlí v portfoliu penalizují ČEZ rovněž investoři na finančních trzích.
„Víme, že v tom nyní mezi evropskými energetikami nejsme premianti, že jedeme spíše na konci pelotonu,“ říká šéf ČEZ Daniel Beneš. Výsledek je jasný – aby se ČEZ vyhnul hrozbě, že mu podraží úvěry nebo pojistky, musí něco udělat. A Beneš říká, že by se ČEZ měl v očích ratingových agentur, které zelený a sociální rozměr podnikání hodnotí, posunout mezi evropskou energetickou špičku.
Uhlí jako pojistka
Finanční instituce, z tuzemských bank nejvýrazněji asi ČSOB a Komerční banka, pod tlakem svých zahraničních matek otevřeně hlásají, že uhelný byznys nehodlají podporovat. Nové „uhelné“ klienty už nevezmou a od těch současných chtějí, aby co nejrychleji stlačili využívání uhlí co nejblíže k nule. Není jisté, zda jim budou kroky, které ČEZ ve čtvrtek ohlásil, stačit. Dá se navíc očekávat, že postupně ve svých nárocích přitvrdí.
Čeká nás katastrofální nárůst emisí, varuje IEA. Cesta z krize si žádá uhlí |
Pro „uhelné“ firmy tak dává smysl zbavit se byznysu založeného na fosilních palivech co nejdříve. Úplně bez rozmyslu to však udělat nemohou. Ve hře jsou totiž kompenzace pro hnědouhelné regiony i pro zaměstnance, kteří nyní v dolech nebo v elektrárnách či teplárnách pracují. Obzvlášť se to týká společnosti ČEZ, kde má stát podíl 70 procent. Útlum tak není pouze otázkou financí, ale hlavně politiky.
Odchodu od uhlí se nevyhnou ani další firmy z domácí energetiky. „Připravili jsme jasný harmonogram dekarbonizace, podle něhož máme snížit emise CO2 z našich stávajících tepláren o 60 procent již do roku 2030, kdy bude podle našich předpokladů uhlí jako primární zdroj plně nahrazeno bezemisními nebo nízkoemisními alternativami, jako je biomasa, zemní plyn nebo komunální odpad,“ uvádí ve své zprávě Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského.
Skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače zase připravuje významné investice do obnovitelných zdrojů, bateriových úložišť, výroby zeleného vodíku a dalších inovačních řešení. „Zvláštní pozornost věnujeme transformaci hnědouhelného lomu ČSA na infrastrukturu pro chytrý průmysl či rezidenční projekty i bezemisní výrobu energie,“ říká analytik Sev.en Energy Pavel Farkač.
„Zároveň jsme nadále přesvědčeni, že česká energetika se ani ve 30. letech bez uhlí zcela neobejde. Scénáře ČEPS jasně ukazují, že Česko se v polovině 20. let stane čistým dovozcem elektřiny a ve 30. letech už moc nebude mít, odkud ho dovézt. Několik zdrojů na uhlí proto bude muset zůstat ‚na stráži‘ jako důležitá bezpečnostní pojistka,“ dodává Farkač.
Peníze jsou v distribuci
ČEZ tvrdí, že za devět let bude vyrábět z uhlí 12,5 procenta elektřiny. Nyní je to necelých 40 procent. „Elektrárny, které budeme v našem portfoliu utlumovat jako poslední, jsou ty pánevní, modernizované – Tušimice, Prunéřov a Ledvice,“ říká ředitel divize obchod a strategie ČEZ Pavel Cyrani.
Skupině ČEZ klesl zisk oproti loňsku o dvě pětiny. Před rokem byl rekordní |
Jaká přesně bude jejich role, způsob provozu, zda budou sloužit pouze jako rezerva, to vše se teprve uvidí. „Záleží na tom, jak se vyvine zbytek energetického sektoru,“ uvádí Cyrani. Teplárny ČEZ, které vyrábějí teplo pro více než 400 tisíc domácností, se mají do roku 2030 zbavit uhlí zcela. Z dosavadního hlavního zdroje přejdou na paliva, která produkují nižší emise.
Vedle fotovoltaických elektráren hodlá ČEZ rozvíjet i další moderní směry. Do roku 2030 by chtěl mít zařízení na akumulaci energie s výkonem nejméně 300 megawattů. Spoléhá na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, který považuje za bezemisní zdroj. A Beneš věří, že po roce 2040 bude možné začít stavět i malé a střední modulární reaktory. Už dnes jedná s trojicí možných dodavatelů, společnostmi NuScale, Rolls-Royce a GE Hitachi.
ČEZ bude také budovat nové plynové zdroje, které budou připraveny na spalování vodíku. A chce se věnovat výrobě baterií pro elektromobily. Na kolik přesně aktualizovaná vize ČEZ vyjde, vedení firmy neuvedlo. Cyrani však říká, že nejvíce prostředků má jít do „chytřejší“ distribuce elektřiny. Firma věří, že na přechodu vydělá. Čistá energie jí má přinést do roku 2030 navýšení zisku EBITDA o 40 procent, a to na 80 až 85 miliard korun.
24. dubna 2021 |
