Plechovky určené k recyklaci (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Češi nevědí, co s plechovkami. Na skládkách jich končí tisíce tun

  • 138
Produkce i spotřeba hliníkových plechovek rok od roku roste. Za posledních deset let se prodeje nápojů v nich zvýšily téměř trojnásobně. V jejich recyklaci však Češi zaostávají, na skládkách jich končí tisíce tun. Může za to hlavně nedostatek kontejnerů. Výroba plechovek přitom zatěžuje životní prostředí.

V roce 2018 se v hliníkových obalech prodalo 287,7 milionu litrů nápojů, především piv a ciderů. Ještě před deseti lety přitom tato hodnota nedosahovala ani sta milionů litrů. Ohromný nárůst však nestíhá sběrná síť a tisíce tun plechovek končí na skládkách. A to i přesto, že ohledně třídění obecně Češi patří ke světovým „mistrům“, vloni každý z nich v průměru vytřídil 63 kilogramů odpadů.

Na vině je hlavně to, že lidé plechovky nemají kam dát. Podle podle listopadového průzkumu agentury STEM/MARK je kvůli tomu do směsného odpadu vyhazuje 68 procent lidí. Téměř pětina lidí pak vůbec netuší, že lze plechovky třídit a následně recyklovat.

VIDEO: Účtenky i krabičky na jídlo. Nejčastější chyby při třídění odpadu

V celé České republice je podle platformy zálohujme.cz jen 7 105 kontejnerů na kovové obaly. Pro srovnání – žlutých kontejnerů na plast je v ČR přes 176 tisíc. Celkově se i kvůli tomu podle dat společnosti EKO-KOM recykluje jen zhruba 25–35 procent plechovek a dalších kovových obalů. Jen v loňském roce tak na skládkách a ve spalovnách skončilo 6,5 tisíce tun plechovek.

Recyklát z ciziny

Plechovky, kterých by se v tuzemsku příští rok mohlo vyrobit 1,5 miliardy, jsou z většiny z tzv. panenského hliníku. Výrobci se snaží recyklovanou složku do svých obalů přidávat, ale v Česku většinou nepochodí. „Na trh tedy jdou hliníkové plechovky s recyklátem, který pochází mimo jiné z plechovek ze zahraničí,“ uvádí Vojtěch Vosecký, který se zabývá cirkulární ekonomikou.

„Česko je černou dírou pro část hliníku z plechovek pečlivě vytříděných jinde v Evropě. Přitom ztrácející se hliník logicky někde na trhu chybí a musí se vyrobit z bauxitu, se všemi důsledky,“ dodává.

Výroba panenského hliníku značně zatěžuje životní prostředí. Podle studie pro ministerstvo životního prostředí z roku 2010 životní cyklus plechovek v porovnání s ostatními obaly spotřebovává nejvíce energie. Při výrobě se navíc spotřebovávají neobnovitelné zdroje jako ropa či bauxit. Navíc se při ní také produkuje nebezpečný odpad.

PŘEHLEDNĚ: Do žlutého, nebo hnědého kontejneru? Vše o třídění odpadu

Členové iniciativy zálohujme.cz, mezi které patří například pivovar Bernard, ČVUT či Mattoni 1873 (dříve Karlovarské minerální vody), vidí jako možné řešení zálohování plechovek. Upozorňují na to, že na rozdíl od zálohy na PET lahve se v této souvislosti o plechovkách většinou nemluví.

„Země jako Německo, Švédsko či Chorvatsko dosáhly díky zálohovým systémům až 98 procent míry zpětného odběru PET lahví a plechovek,“ tvrdí. Podle Evropské unie by přitom členské státy měly v roku 2025 recyklovat alespoň polovinu hliníku, který se na jejich území vyhodí.

VIDEO: Proč třídit? Takto z plechovky v odpadu vznikne nová:

SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít

Sledovat další díly na iDNES.tv