Na pozemcích, které dříve patřily k Bečvářovu velkostatku, se nyní nachází...

Na pozemcích, které dříve patřily k Bečvářovu velkostatku, se nyní nachází například sídlo Svobodné Evropy (šedá budova) nebo sídliště Na Vinici (za ní). | foto: Radek Cihla, MAFRA

Restituční ping-pong o lukrativní pozemky v Praze skončil, žena neuspěla

  • 4
Státní pozemkový úřad definitivně zrušil rozhodnutí o restitučním nároku Emilie Bednářové na pozemky v Praze na Žižkově v kauze tzv. Bečvářova velkostatku. Úřad na začátku března označil rozhodnutí podřízeného pražského pozemkového úřadu z roku 2012, vydávající pozemky Bednářové, za nicotné. Proti rozhodnutí se nelze odvolat, protistrana se může jedině soudit.

Restituenti v minulosti získali v kauze Bečvářova velkostatku pozemky za miliardy. Podle Transparency International se ale jednalo o promyšlený podvod. Restitucemi se zabývají i kriminalisté a soudy.

Krajský pozemkový úřad pro Prahu v prosinci 2012 přiznal Bednářové nárok na část požadovaných pozemků. Ústředí Státního pozemkového úřadu (SPÚ) však následně případ přezkoumalo a výroky pražského pozemkového úřadu zrušilo. Bednářová se prostřednictvím svého právního zástupce Daniela Honzíka odvolala.

Ministerstvo zemědělství však zamítavý postoj potvrdilo a vrátilo případ pražskému pozemkovému úřadu k novému projednání a rozhodnutí. Následovaly soudy a další přezkumné řízení, které skončilo na začátku března s tím, že bylo platné rozhodnutí z roku 2012, které pozemky Bednářové vracelo. To však nyní SPÚ právě označil za nicotné. Bednářové podle úřadu nemohl vzniknout restituční nárok, protože neměla na pozemky žádný nárok.

Jen sousedka, nikoli příbuzná

Bednářová nárokovala pozemky v restituci po velkostatkáři Juliu Bečvářovi. Restituenti včetně Bednářové již po statkáři dříve získali lukrativní pozemky v Praze v odhadované hodnotě tři miliardy korun. Případ již léta vyšetřuje policie. Při prošetřování úřad mimo jiné uvedl, že Bednářová byla sousedkou, nikoliv příbuznou bratra původního majitele pozemků Jana Mária Bečváře.

Neoprávněný restituční nárok Bednářové na pozemky po velkostatkáři Juliu Bečvářovi vyšel najevo poté, kdy dědicové požadovali jako náhradní pozemky mimo jiné parcely na Žižkově, na nichž mezitím začal Metrostav stavět bytový komplex. Právníci firmy při analýze historických dokumentů zjistili, že Bednářová nebyla Bečvářovou příbuznou, ale pouze dědičkou ze závěti. Proto neměla ze zákona na pozemky nárok, což v následném sporu mezi restituenty a Metrostavem potvrdil soud.

Podle mluvčí SPÚ za současného vedení úřadu došlo k navrácení neoprávněně vydaných pozemků za minimálně 30 milionů korun z kauzy Bečvářova velkostatku. Celková škoda se odhaduje na miliardy.

Úřad uvádí, že první kroky k objasnění kauzy Bečvářova velkostatku se staly až před čtyřmi lety, po příchodu ústřední ředitelky SPÚ Svatavy Maradové, která v tomto týdnu ohlásila rezignaci. „V roce 2014 bylo zjištěno, že historicky byla vydána řada chybných správních rozhodnutí, která přiznala restituční nárok ve výši přes 45 milionů korun osobám bez nároku na restituci. Na základě dalších rozhodnutí byly neoprávněně vydány pozemky v tržní ceně minimálně 150 milionů korun,“ uvedla mluvčí úřadu Monika Machtová. Soudy podle ní kroky úřadu, který bývalá rozhodnutí ruší, potvrzují.

Machtová dodala, že od druhé poloviny roku 2014 nebyl restituentům v kauze Bečvářova velkostatku vydán žádný náhradní pozemek a úřad začal být v této věci úspěšný i v soudních řízeních posuzovaných u Nejvyššího soudu ČR. „Dá se proto očekávat, že na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu budou argumenty SPÚ úspěšné i u dosud neukončených soudních řízení,“ uzavřela.

Maradová v úterý oznámila, že rezignuje na pozici ústřední ředitelky SPÚ, aby neblokovala jednání o vznikající vládní koalici mezi ANO, ČSSD a KSČM.