Elektřina, elektrická energie

Elektřina, elektrická energie - Elektrická energie - ilustrační foto | foto: Michal Sváček, MF DNES

Stát určil ceny zelené elektřiny, investorům se nezdají

  • 76
Úřady chtějí zesílit podporu výroby „zelené“ elektřiny – energie vyráběné z obnovitelných zdrojů, jako je voda, vítr, biomasa či sluneční záření. Zatím však není jisté, zda to povzbudí investory k budování nových ekologických elektráren.

Zatímco dnes v Česku výroba z alternativních zdrojů pokrývá ani ne pět procent spotřeby proudu, do roku 2008 se tento podíl má podle dohod s EU zvednout na osm procent.

Hlavním nástrojem, který má k vyšší výrobě zelené elektřiny vést, jsou pevné výkupní ceny garantované státem pro elektřinu z alternativních zdrojů na patnáct let. Ty začnou poprvé platit od ledna příštího roku.

"Garantované ceny jsou stanoveny tak, aby zajistily podnikatelům návratnost jejich investice do patnácti let," říká Blahoslav Němeček, místopředseda Energetického regulačního úřadu, který ceny stanovil.

Tržní cena, za kterou prodává distributorům elektřinu firma ČEZ, se podle mluvčí firmy Evy Novákové v lednu zvýší zhruba na 1,13 koruny za kilowatthodinu.

Provozovatelům alternativních elektráren by se však takové ceny nevyplatily. Jejich výroba je mnohem dražší. Stát proto slibuje například majitelům malých vodních elektráren, že kilowatthodina jejich proudu se od ledna bude vykupovat za 2,34 koruny. Provozovatelům slunečních elektráren garantuje dokonce cenu 13,20 koruny.

Regulátor předpokládá, že stabilní ceny povzbudí investory k větší aktivitě. Například výroba elektřiny z biomasy, považovaná za nejperspektivnější, by měla stoupnout do roku 2010 víc než třikrát. Výroba proudu z bioplynu má vzrůst dvaapůlkrát, z geotermálních či slunečních elektráren až patnáctinásobně.

Vůbec největší boom předpokládá regulační úřad u větrných elektráren. Zatímco dnes u nás větrníky vyrábějí jen 76 gigawatthodin elektřiny, v roce 2010 by to mohlo být už 930 gigawatthodin. "To odpovídá počtu čtyř až pěti stovek nových větrníků," říká místopředseda regulačního úřadu Němeček.

Potíž je však v tom, že výrobci alternativní energie zatím nejsou návrhem regulačního úřadu nijak nadšeni. A investoři do větrníků dokonce tvrdí, že za navrhované ceny se jim do nových zdrojů vůbec nevyplatí investovat.

"Zůstane-li cena na úrovni pod 2,50 koruny za kilowatthodinu, jak to chce regulátor, znamená to praktické pozastavení výstavby větrných elektráren," říká Antonín Rais z firmy Czech Venti, která v Krušných horách připravuje projekt zatím největší větrné farmy.

Podnikatelé plánují stavbu stovek nových větrníků v dalších pohraničních pohořích, na Vysočině či na jižní Moravě. Podle Raise však navrhovaná výkupní cena většinu těchto záměrů zhatí.

"Ceny stanovené regulačním úřadem zatím analyzujeme," vyhýbá se hodnocení mluvčí ČEZ Eva Nováková.

Největší výrobce elektřiny v zemi je zároveň největším výrobcem zelené elektřiny. Už letos však právě kvůli nízkým výrobním cenám snížil výrobu proudu z biomasy.

Rozpačití jsou i lidé z ministerstva životního prostředí. "Nepovažujeme navrhované ceny za konečné, stále o nich jednáme," říká mluvčí Karolína Šůlová.

Blahoslav Němeček však připouští diskusi v jediném případě – u větrné energie. "Ostatní navrhované ceny by se už měnit neměly," řekl.