Možnost přivýdělku v průběhu vyplácení invalidního důchodu není nijak omezena,...

Možnost přivýdělku v průběhu vyplácení invalidního důchodu není nijak omezena, pokud je ovšem v silách invalidního člověka. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zaměstnávejte postižené, káže stát. Sám má máslo na hlavě

  • 31
Stát loni zaměstnával 859 postižených, což je sotva polovina těch, kterým by podle zákona měl dát práci. Místo toho jako kompenzaci odebírá výrobky či služby od invalidních firem a platí invalidní daň, aby se vyvázal z povinnosti najít vhodné pracovní místo. Přijde ho to na 200 milionů korun ročně.

Vyplývá to ze statistik Vládního výboru pro zdravotně postižené občany. Ten od roku 2010 sleduje, zda jde stát příkladem a dává práci osobám se zdravotním postižením (OZP). Ze zákona mají všichni zaměstnavatelé na každých 25 lidí zaměstnávat jednoho člověka s postižením. Anebo místo toho platit kompenzace.

Nejhůř je na tom s přímým zaměstnáváním ministerstvo zahraničních věcí – mělo by zaměstnávat minimálně 71 postižených, ve skutečnosti jich tam pracuje jen šest. 

Podvodů s postiženými ubude. Pomůže elektronická evidence a novela zákona

„Zaměstnanci podléhají pravidelné rotaci mezi ústředím a zahraničím. Tam se výkon služby uskutečňuje převážně v destinacích s vyšší obtížností života, než jaká je v České republice. Pouze v 31 destinacích je obdobná obtížnost života jako v Česku,“ vysvětluje ministerstvo ve Zprávě o plnění opatření na zaměstnávání OZP s tím, že i z tohoto důvodu se žádní handicapovaní na pracovní místa nehlásí.

Jak stát (ne)zaměstnává lidi s postižením

„Lidí, kteří se na výběrové řízení hodí, je málo. Nejsou to zpravidla lidé evidovaní na úřadu práce. U nich bývá velký problém se vzděláním. Nesplnili by kvalifikační předpoklady na místa ve státní správě,“ říká Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením.

Jediný, kdo víceméně plní povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, je ministerstvo práce, pod které zákon o zaměstnanosti spadá. Na ústředí zaměstnává 42 lidí z 48 povinných. Ministerstvo vybudovalo v kancelářích bezbariérové přístupy, nabízí flexibilní práci částečně z domova a na částečné úvazky.

Skoro pětina nezaměstnaných je zdravotně postižených

Pod resort však spadají také dvě velké organizace – samotné úřady práce (10,5 tisíce pracovníků) a Česká správa sociálního zabezpečení (8,4 tisíce zaměstnanců). Jak ty plní povinný podíl OZP výbor neuvádí. „Zaměstnáváme 354 osob s postižením, to je víc než povinná čtyři procenta (336),“ říká mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.

Národní rada OZP je připravená spolupracovat se státní správou. „Byli jsme jednat na ministerstvu financí – to spolu s finančními úřady výrazně neplní povinný podíl zaměstnávání postižených. Chtěli bychom domluvit spolupráci ve výběrových řízeních, zprostředkovat informace našim členům a propojit náš web praceprozp.cz s jejich portály, kde nabízejí pracovní pozice,“ vysvětluje Krása.

Na úřadech práce je 265,5 tisíce nezaměstnaných, z toho 45,5 tisíce zdravotně postižených uchazečů. „V Česku má nějaký handicap asi desetina lidí, z toho více než dvě třetiny představují nepracující důchodci,“ říká Lukáš Barták, projektový manažer portálu ozpprace.cz, který propojuje poptávku a nabídku po práci postižených.

Potřeby postižených uchazečů o práci se málokdy potkávají s tím, co firmy nabízejí, takže zůstávají v evidenci úřadu dlouhodobě. Z analýzy inzerátů podle Bartáka vyplývá, že uchazeči se zdravotním postižením preferují práci z domova, nicméně 99 procent firemních inzerátů nabízí pozice s nutností docházet na pracoviště. Skoro polovina firem pak hledá postiženého zaměstnance na plný úvazek, zatímco uchazeči jsou zpravidla schopni nebo ochotni pracovat jen část dne.

Ministerstvo práce do budoucna plánuje, že bude mít na úřadech práce specialisty, kteří se budou věnovat jen OZP uchazečům a zaměstnavatelům, kteří je hledají. Poptávka po handicapovaných zaměstnancích aktuálně roste s tím, jak se změnil zákon a udělal pořádek v evidenci takzvaného náhradního plnění.

Zaměstnávat alespoň čtyři procenta handicapovaných je pro firmy i státní organizace s více než 25 zaměstnanci povinnost. Kdo je nezaměstnává, má dvě jiné možnosti – buď nakoupí zboží a služby od firmy zaměstnávající víc než polovinu zaměstnanců s postižením (tomu se říká náhradní plnění), nebo zaplatí státu invalidní daň. Na ni zaměstnavatelé loni odvedli do rozpočtu 675 milionů korun, za náhradní plnění pak utratili 12 miliard korun.