´Spících´podnikatelů je v Česku milion

  • 12
Česko patří v Evropě mezi země s nejvyšším podílem podnikatelů na zaměstnanosti. Na konci loňského roku v bylo v České republice 1,9 milionu živnostníků. Polovina z nich se ale podnikáním neživí, vyplývá to ze zprávy, kterou na žádost vicepremiéra Jahna vypracoval Český statistický úřad.

Takzvaní "spících duší“ je v Česku asi milion. Další milion podnikatelů se podnikáním skutečně živí.

Loni se ti, kteří sice mají podnikatelské oprávnění, ale fakticky nepodnikají, podíleli na úbytku podnikatelů podíleli ze 77 procent.  Živnost pověsilo na hřebík přes čtyřicet tisíc lidí. Neaktivní podnikatelé tvořili také 60 procent ze 186 000 lidí, kteří loni podnikání přerušili.

"Přerušení je totéž co zrušení, neboť je to zadarmo, takže ti naštvaní raději zadarmo živnost přeruší, než za peníze zruší," připomněl prezident Středního podnikatelského stavu Zdeněk Somr. 

Podle analýzy počet počet podnikatelů klesl hlavně kvůli vstupu země do Evropské unie, zvýšení plateb sociálního a zdravotního pojištění a také zavedení minimálního základu daně. Přestože z analýzy vyplývá, že s podnikáním končili především „mrtvé duše“, je podle Jahna  třeba  české podnikatelské prostředí zlepšit, a to především v daňové oblasti.

Vicepremiér představil svou vlastní představu o snižování daní, která je mnohem odvážnější než návrh ministra Sobotky. - více zde

K navrhovaným opatřením patří i zavedení vyšších paušálů, které by si mohli živnostníci odečíst při výpočtu daně od svých příjmů.. Místo dnešních 25 procent by si mohli paušálně dát do nákladů 70 procent.

Takové opatření podporují i podnikatelé. "Se zvýšením výdajových paušálů nemohu než souhlasit. Čím větší jsou možnosti těchto odpočtů, tím nižší jsou náklady poplatníků na daňovou evidenci," řekl prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.

Jahn chce snížit
daně víc
než Sobotka
- ZDE

Třetím navrhovaným opatřením povinnost finančních úřadů vykládat sporné daňové předpisy. Takzvaná editační povinnost je běžná v některých evropských zemích jako je Belgie, Nizozemsko, Německo, ale také Polsko nebo Maďarsko. Podnikatelé by tak mohli klást dotazy prostřednictvím daňového poradce.

Každá rada by je ale stála 2000 korun.  Finanční úřady by navíc mohly odmítnout některé dotazy. Podnikatelé by se jich například nesměli ptát na daňovou optimalizaci, tedy na to, jak zaplatit co nejnižší daně.

"Pokud budu vznášet dotaz na finanční úřad, pak především kvůli daňové optimalizaci. Tím se přeci nedopouštím žádného zločinu, pouze se dožaduji toho, na co mám ze zákona právo," řekl prezident prezident Hospodářské komory a dodal, že editační povinnost by měla být zdarma.

, ,