Evropská unie směřuje k zákazu neúsporných žárovek od roku 2012. Shodli se na tom v Bruselu takzvaní národní experti, kteří působí v rámci Evropské komise. K nařízení, které by mělo postupně v domovech Evropanů tradiční vakuové žárovky nahradit jejich ekologičtějšími alternativami, se nyní budou vyjadřovat členské státy a Evropský parlament.
Pokud nebudou proti, návrh může být schválen ve zkrácené proceduře v březnu příštího roku.
"Toto přelomové rozhodnutí podává jasnou zprávu o úsilí, které Evropská unie věnuje dosažení svých cílů ohledně energetické účinnosti a ochraně klimatu. Nahradíme světla z minulého století výkonnějšími technologiemi a evropské domácnosti přitom budou mít stejnou kvalitu osvětlení, to ale bude úsporné vůči energii, CO2 i peněžence," uvedl evropský komisař pro energetiku Andris Piebalgs.
Odborníci slibují několikaprocentní úspory
Nové opatření by mělo platit možná již od druhé poloviny roku 2009, kdy by z trhu měly zmizet žárovky o výkonu 100 wattů. Podmínkou ovšem je, aby nové žárovky, které ty neúsporné nahradí, měly stejný poměr ceny k výkonu jako tradiční žárovky. Zároveň by měly být stejně spolehlivé a měly by vydržet stejné zacházení.
Chystané nařízení Evropské komise prý bere v úvahu i estetiku a funkčnost úsporných žárovek, jež nahradí své tradiční kolegyně, ale i zdravotní ohledy s nimi spojené. Ročně údajně lidé díky úspornějším žárovkám za elektřinu ušetří mezi 25 až 50 eury (zhruba 640 až 1 280 korun).
Běžné žárovky prý spotřebují třikrát až pětkrát více elektřiny než jejich úspornější alternativy. Podle komise bude úspora představovat 40 terawatthodin elektřiny ročně, což odpovídá roční spotřebě Rumunska.
Členské státy si od opatření, které je součástí řady dalších kroků týkajících se neúsporných spotřebičů, slibují značné úspory energie.
Například v Česku by podle Střediska pro efektivní využívání energie úsporné zdroje světla mohly snížit spotřebu elektřiny až o 5,7 procenta na asi 57 TWh. Odhady podílu osvětlení na celkové spotřebě se ale různí. Podle společnosti ČEZ se osvětlení podílí v Česku na celkové spotřebě pouze čtyřmi procenty.
