Cena, za kterou musí energetické firmy vykoupit sluncem vyrobenou elektřinu od provozovatelů fotovoltaických elektráren, je v Česku jedna z nejvyšších na světě.

Cena, za kterou musí energetické firmy vykoupit sluncem vyrobenou elektřinu od provozovatelů fotovoltaických elektráren, je v Česku jedna z nejvyšších na světě. | foto: AP

Sluneční panely zdraží proud, vláda vymýšlí, jak ho zlevnit

  • 901
Obrovský nárůst počtu solárních elektráren, kterých v Česku přibývá téměř nejrychleji na světě, má mít už v lednu za následek velké zdražení elektřiny. Politici i Energetický regulační úřad se proto snaží najít nějakou cestu, jak lidem, a hlavně drobným podnikatelům, ulevit.

"Je to vážný problém, proto jsme poslali dopisy předsedům všech koaličních stran, aby se tím zabývali. Navrhli jsme, jak spotřebitelům už příští rok odlehčit. Odpověděli nám, že se tím budou zabývat," řekl MF DNES šéf úřadu Josef Fiřt. Konkrétní ale být nechtěl.

Premiér Petr Nečas i ministr životního prostředí Pavel Drobil například nevyloučili, že by se mohlo sáhnout k určité speciální dani pro majitele solárních zdrojů. Těmito penězi by se pak dotoval příspěvek na obnovitelné zdroje, který razantně prodraží proud v příštím roce. Počítá se totiž s růstem nejméně o 10 procent. To však odmítá ministerstvo průmyslu.

Další možnost, kterou podle dostupných informací mimo jiné navrhl energetický regulátor, je zavést určitou "ekologickou daň" i na jiné suroviny, například uhlí či plyn. A z ní potom zaplatit část příspěvku na obnovitelné zdroje, který by se tak nemusel celý promítnout do konečných cen elektřiny pro spotřebitele.

Ve které části Německa mají Čechy nejvíc rádi? S velkou pravděpodobností na východě Braniborska, konkrétně ve Frankfurtu nad Odrou. V malém městě na hranicích s Polskem má totiž továrnu americká společnost First Solar, vyrábějící fotovoltaické panely pro solární elektrárny – a díky solárnímu boomu patří Češi k jejím největším zahraničním odběratelům.

Čím vyšší výkon, tím nižší výkupní cena

Fabrika, která zaměstnává 600 lidí, jede na tři směny a stejně nestíhá. "Do konce příštího roku tak hodláme dvojnásobně rozšířit svou výrobu a zaměstnat další stovky lidí. Svou zásluhu na tom mají i zakázky z Česka," potvrzuje mluvčí továrny Sebastian Fasbender. V příštím roce však už možná české firmy tak dobrými zákazníky nebudou.

V tuzemsku totiž dojde k významnému omezení podpory solárních projektů, kterou i světová Solární asociace SEIA nazvala ve výroční zprávě za rok 2009 jako "velkorysou".

Cena, za kterou musí energetické firmy vykoupit sluncem vyrobenou elektřinu od provozovatelů fotovoltaických elektráren, je totiž jedna z nejvyšších na světě – 12,25 Kč za kilowatthodinu. Tato cena od ledna výrazně klesne. Energetický regulační úřad nyní propočítává, o kolik procent půjde, a je jasné, že to bude dvojciferné číslo.

Další výrazné omezení přinese připravená novela zákona o obnovitelných zdrojích. V ní se počítá s rozdělením výkupních cen sluneční elektřiny do tří skupin: ze zdrojů s výkonem do 30 MW, od 31 do 100 MW a nad 100 MW.

Čím vyšší výkon, tím nižší výkupní cena. "A například nové elektrárny umisťované na zemědělských plochách by již neměly být podporované vůbec," přibližuje mluvčí ministerstva životního prostředí Jarmila Krebsová.

Současné vysoké ceny jsou hlavním důvodem, proč byl celkový loňský přírůstek solárních elektráren v Česku pátý nejvyšší na světě a v přepočtu instalovaného výkonu na hlavu jsme byli dokonce druzí za Německem.

Jen za loňský rok přibylo v Česku podle údajů Energetického regulačního úřadu více než 4 500 fotovoltaických projektů, jejichž instalovaný výkon dosahoval zhruba 400 megawattů. Jen pro srovnání – to je pětina výkonu Jaderné elektrárny Temelín.

Letošní rok bude rekordní

Už teď je však jasné, že letošní přírůstek slunečních plantáží bude mnohem vyšší. Podle předsedy ERÚ Josefa Fiřta může dosáhnout až 1 500 megawatt, neboť investoři se snaží dokončit své projekty před koncem roku. Pokud totiž elektrárny do té doby připojí do sítě, budou mít po dalších dvacet let garantovaný odběr za současných "velkorysých" podmínek.

"Je logické, že se teď všichni horečně snaží dokončovat své stavby, protože politici zkrátka zaspali. Se zákonem, který určuje výkupní cenu, se mělo začít hýbat už před dvěma lety, protože už tehdy bylo evidentní, že náklady na výstavbu elektráren prudce klesají," uvedl Aleš Korostenský, majitel firmy Korowatt, jež sama vlastní dvě solární elektrárny.

Podnikatel dodává, že když v roce 2007 postavil první část elektrárny, stál ho jeden instalovaný watt 141 korun. O rok později to bylo 126 korun, loni 75 a v současnosti už jen 65 korun. Zatímco návratnost investice do solárních elektráren se tak zkrátila na polovinu (kolem sedmi let), garantovaná výkupní cena se prakticky nepohnula.

Zahraniční investoři nakupují české elektrárny ve velkém

Sladké podmínky, které na tuzemském solárním trhu panují, se rychle dostaly do povědomí zahraničních investorů, pro které je až čtyřicetiprocentní výnos, který v současnosti české solární elektrárny nabízejí, neodolatelný.

Za projekt "na papíře", tedy za pozemek, stavební povolení a záruku připojení projektu do sítě, platí zahraniční zájemce podle Korostenského 18 milionů korun za plánovaný megawatt. V případě, že kupuje hotovou elektrárnu, pohybuje se cena kolem 105 milionů za megawatt.

Kromě vysokých výkupních cen je dalším lákadlem pro podnikatele i fakt, že jsou v Česku všechny projekty produkující zelenou energii, kam sluneční plantáže spadají, osvobozeny od daně z příjmu až na dobu šesti let.

,