Slováci pomýšlí na další snížení daní

  • 97
Slovensko uvažuje o dalším snížení rovné daně, kterou zavedlo začátkem roku. Ministr financí Ivan Mikloš v úterý ve Vídni prohlásil, že uvažuje o snížení o čtyři procentní body ze současných 19 na 15 procent. Podle Mikloše by taková sazba byla ideální, uvedl deník Pravda.

Snižování se nelibí Paříži ani Berlínu
Snižování daní se nelíbí zejména velkým státům Evropské unie, které cítí, že na země s nižším zdaněním doplácejí. Kvůli nízkým daním z příjmů hrozil francouzský ministr financí a hospodářství Nicolas Sarkozy, že nováčky odřízne od rozvojových fondů. Slovenského ministra nepřímo kritizoval německý spolkový kancléř Gerhard Schröder.

Že v Evropské unii vzniká díky radikálnímu snižování daní nerovnováha, přiznává i ministr Mikloš.

"Zdá se mi, že po rozšíření Evropské unie se zostřila daňová konkurence, ale jsem přesvědčen, že je to dobré," citoval Mikloše list Pravda.

Na Slovensku díky snížení daní nedošlo k poklesu, ale naopak mírnému nárůstu daňových příjmů.

Noví členové lákají investory na nižší firemní daně
Nízké podnikové daně jsou i v dalších nových členských státech unie. Například Litva, Lotyšsko a Estonsko mají 15procentní daň, Polsko a Slovensko 19procentní. Estonsko dokonce nezdaňuje vůbec zisky,  které jsou opět investovány. Proto se Berlín a Paříž pokusily prosadit zavedení minimální sazby firemní daně. Nakonec ale nepochodily.

Česká republika se dnešními  28 procenty blíží bohatším západoevropským zemím, kde se sazba daně pohybuje vesměs mezi 30 a 40 procenty. Do roku 2006 však má daň klesnout na 24 procent.

Problém českých daní: struktura
Vysoké daňové zatížení v Česku kritizovala ve zprávě z konce října i OECD. I když podle analytiků není hlavní problém ani tak samotné zatížení, jako spíš struktura daní, zejména vysoký podíl přímých.  - více zde

"Vysoké spotřební daně žádnou firmu neodradí, přímé však ano," upozornila už dříve analytička Next Finance Markéta Šichtařová.

Rovnou daň lze politicky těžko prosadit
Mikloš ale přiznává, že pro většinu zemí je  nemožné podobnou harmonizaci daňových sazeb politicky prosadit. Rovná 19procentní daň se totiž netýká jen daně z příjmů. Slováci současně stanovili i jednotnou daň z přidané hodnoty.

To se projevilo na ceně potravin a zboží i služeb, které před zavedením rovné daně spadaly do nižší sazby. Proto se často ozývají i kritické hlasy slovenské reformy, které upozorňují na to, že pomáhá hlavně lidem s vysokými příjmy, zatímco střední vrstva tratí.