Nadměrné zisky z prodeje elektřiny z vodních, uhelných a jaderných elektráren by si měly členské státy od výrobců stahovat s následně distribuovat mezi odběratele formou pomoci.
„Domácnosti to pocítí nejpozději 1.1. příštího roku, ale první části pomoci včetně příspěvku přes úsporný tarif začnou nabíhat od začátku topné sezony,“ řekl Síkela. „Další věci budou nabíhat tak rychle, jak nám to umožní pozměněná legislativa,“ dodal.
Detaily tzv. národního řešení, které by mělo počítat se zastropováním koncových cen, Síkela komentovat nechtěl.
„Prosím, počkejme si na pondělí. Každý tam půjde s nějakým návrhem a myslím, že zítra, nejpozději tento týden odprezentujeme veřejnosti velmi srozumitelnou komunikaci, kdy veřejnost bude vidět, kolik bude platit,“ dodal ministr.
Příspěvek na energie formou tzv. úsporného tarifu stát letos vyplatí v každém případě. Pokud jde o jeho druhou část, určenou pro rok 2023, očekává ministr ještě debatu. „Pokud se rozhodneme k plošné cestě formou stropu na energie, možná upustíme od výplaty úsporného tarifu a použijeme peníze na to, abychom těm, jimž strop bude málo, mohli pomáhat adresnější formou,“ uvedl Síkela.
Kompenzace nebudou třeba, míní Stanjura
Podle ministra financí Zbyňka Stanjura nevyvolá případné zastropování cen pro neplynové producenty žádnou mimořádnou potřebu velkých kompenzací.
„Pro české výrobce je důležité, že budou mít pokryté náklady i přiměřený zisk. Nepošleme je do ztráty a já tam pro ně nevidím důvod pro kompenzaci,“ řekl Stanjura v pořadu ČT Otázky Václava Moravce.
Kolik nakonec budou platit za energie české domácnosti, nechtěl však předjímat ani on. „Modelujeme to tak, aby cena byla bez problémů pro většinu domácností a počítáme i s úpravou normativů u příspěvku na bydlení,“ dodal.
Stanjura také uvedl, že kromě domácností by zastropování koncové ceny mohlo platit i pro podnikatelský sektor. „Já jsem pro odvážné řešení, tedy že budeme garantovat cenu i do průmyslu,“ řekl. Připustil, že to s sebou nese legislativní rizika, vzhledem k průmyslové povaze české ekonomiky jde podle něj ale o nutný krok. Nejdříve by podle něj mohl tento krok začít platit 1. listopadu, nejpozději 1. ledna. Trvat by měl dva roky, za akceptovatelnou cenu silové elektřiny pro průmysl označil ministr mez 200 eur za MWh.
Státní prodejce energií podle něj nakoupí 10 až 20 procent vyrobené energie, dodá je „širšímu veřejnému sektoru“, tedy třeba i soukromým nemocnicím.
31. srpna 2022 |
