Šéfové padlé Kreditní banky jsou volní

Plzeň - Bývalí šéfové padlé Kreditní banky jsou bez viny. Rozhodl o tom soudce Krajského soudu v Plzni, když jejich transakci v roce 1994 označil za obchod, kterým chtěli banku zachránit. Žalobce přitom její výsledek posoudil jako zpronevěru. Banka podle něj zbytečně přišla o více než deset milionů korun.

Volní a bez trestu tak od plzeňského soudu odešli bývalí manažeři Kreditní banky Jan Peterka a Milan Nenádl i zástupce firmy Motoinvest Jan Dienstl. V procesu jim přitom hrozilo až dvanáctileté vězení. Rozhodnutí ještě není právoplatné, žalobce si vzal čas na rozmyšlenou.

Začátkem týdne žalobce v závěrečné řeči navrhl soudu, aby zprostil obžaloby Dienstla, který seděl i v představenstvu banky. Jana Peterku a Milana Nenádla však chtěl dostat do vězení a navrhl jim pětiletý trest.

Peterka už byl osvobozen v jedné kauze, kdy měl spolu s dalšími manažery přeplatit projekt zadaný společnosti PM-leasing na ozdravení ztrátové leasingové divize a tím banku zbytečně připravit o 168 milionů korun. - Více ZDE.

"S pohnutkou vytvořit nesprávné a příznivější účetní údaje o stavu jmění banky podepsali sedmadvacet opčních smluv o tom, že banka prodá akcie Motoinvestu," tvrdil státní zástupce František Klička.

Měsíc poté však bankéři podepsali nové opční smlouvy o prodeji stejných cenných papírů, ale v opačném směru. Prodejcem byl tentokráte Motoinvest a kupcem banka. Ceny opčních prémií však byly stanoveny tak, že jejich rozdíl byl více než deset milionů korun v neprospěch banky. "Ta tuto sumu Motoinvestu proplatila," dodal žalobce.

Bývalý náměstek generálního ředitele Kreditní banky Jan Peterka před soudem odmítl, že by transakce byla trestným činem. "Při uzavření opčních smluv, což umožňoval zákon o cenných papírech, nedošlo ke snížení aktiv banky, ale naopak k jejich zvýšení," řekl.

Bankéři se tím snažili odvrátit nepříznivou bilanci v oblasti cenných papírů, kterých banka už dříve nakoupila za dvě stě milionů korun. Jenže v roce 1994 cena akcií poklesla a banka na tom ztratila přes osmdesát milionů.

Opční smlouvy na prodej akcií za mnohem příznivější cenu se pak kladně promítly do účetnictví. V opačném případě hrozilo, že bankovní dům přijde o licenci na přelomu let 1994 a 1995. To se stalo až o dva roky později kvůli mnohamiliardovým ztrátám z nedobytných úvěrů poskytovaných na začátku devadesátých let.

"Cena opční prémie byla stanovena na deset procent z pořizovací ceny akcií a byla podle mě přiměřená. Škodu, kterou jsme bance údajně způsobili, nelze brát jako prostý rozdíl ve vyplacení opčních prémií. Nebere se v úvahu to, že Motoinvest přes měsíc nesl riziko ztráty. Riziko i právo prodat akcie má určitou hodnotu," vysvětloval Peterka.

,