"Teď jen čekáme na registraci. Pokud se to podaří, budeme první firmou v Rusku, která bude sobí maso vyvážet do Evropy," řekl ředitel závodu Vjačeslav Kučerenko.
Závod za 65 milionů rublů (asi stejně korun) postavili v nehostinných podmínkách severské tundry Finové. Pracuje v něm asi 60 lidí. Během tří zimních měsíců odkoupí od kočujících pastevců na 12.000 kusů zvířat.
Za kilogram masa platí 60 rublů, přitom z dospělého zvířete je ho 20 až 40 kilogramů. Závod pak zpracované maso prodává za 80 až 90 rublů.
Většina produkce jde zatím do okolních regionů nebo po Rusku. "Za rok zpracujeme asi 400 tun masa. Do Evropy by mohla jít polovina," míní ředitel.
Sobí maso je zdraví prospěšné
Podle něj je sobí maso zdravé a ekologické. "Sob se tady na severu živí jen ekologicky nezávadnou potravou. Sobí maso je dietní, s minimálním množstvím cholesterolu a s dostatkem aminokyselin," uvedl.
Období porážek vrcholí v těchto dnech. "Porážka trvá dva měsíce, ukončíme ji někdy kolem 20. prosince. Zvířata se přitom rozřezávají, vakuově balí a mrazí. Po zbytek roku budeme maso zpracovávat, zužitkujeme i vnitřnosti, kosti, kůži. Sami také vyrábíme sobí klobásy, salámy i pelmeně," vyjmenoval Kučerenko.
Pastevectvím a chovem sobů se v ruské Jamaloněnecké autonomní oblasti věnují především původní obyvatelé - Něnci a Chantové. Oblečeni do tradičních kožešinových úborů prokočují s tisícihlavými stády stovky kilometrů nehostinnou tundrou. Pastevectví, které zaujímá 90 procent veškeré zemědělské výroby polárního regionu, je přitom podle místního gubernátora na vzestupu.
Obrovská sobí stáda se dnes udržují ve formě obecních, akciových nebo soukromých družstev. Místní vedení přitom chovy dotuje a přispívá i na výkup masa. Sociální podporu pak dostávají i rodiny pastevců.
