Hlavním tématem bude energetika - tedy evropské starosti o spolehlivost ruských dodávek a obavy z čím dál větší závislosti Evropy na přírodním bohatstvím země hýřící znovunabytým sebevědomím.
Summitu předcházely měsíce zatím nepříliš úspěšného nátlaku Evropy na Rusko, aby otevřelo své plynovody dodavatelům energie v kaspické oblasti. Evropa, kterou v lednu zneklidnilo úplné přerušení dodávek plynu pro Ukrajinu a částečné pro některé státy, které přes tuto zemi plyn dovážejí, by tak měla více zdrojů dodávek energií.
Na oplátku by ruská plynárenská firma Gazprom získala přístup na evropský spotřebitelský trh, o což usiluje. Moskva však odmítá přistoupit na návrhy ze strany EU o otevření ruského potrubí jiným dodavatelům a evropské obavy se pokouší zmírnit argumenty o své spolehlivosti.
V pondělí poslal ruský ministr energetiky a průmyslu Viktor Christěnko vedení Evropské unie dopis, v kterém ujišťuje, že EU nemá důvod pochybovat o spolehlivosti ruských energetických dodávek.
"Všechny obavy z údajného snižování dodávek nebo neplnění ruských závazků v tomto směru jsou neopodstatněné," citovala agentura ITAR-TASS místopředsedu vlády Alexandra Žukova.
Moskva se tak podle všeho snaží rozptýlit dopady nedávné výhrůžky ze strany Gazpromu, že začne posílat svůj plyn jinam, třeba do Číny, pokud bude Evropa bránit této společnosti v nákupech energetických firem.
Útok na nováčky v EU
Vedle těchto uklidňujících prohlášení však včera ruská diplomacie vyslala přesně mířenou střelu na adresu nových členských zemí EU, jejichž politika je Moskvě často velmi nepříjemná.
Ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov v rozhovoru pro deník The Financial Times označil někdejší komunistické země, nyní členy EU, za ty, kdo kazí a komplikují vzájemné vztahy. Podle Čižova jsou některé tyto státy v "zajetí fantomů minulosti".
"Rozšířením se z EU pro nás nestal jednodušší partner," řekl vyslanec.
Nováčci v Unii jsou na ruském plynu ještě závislejší (celkově až z 90 procent) než Západ a díky historickým zkušenostem mají zakořeněnou nedůvěru vůči ruským slibům.
Například polský ministr obrany Radek Sikorski před dvěma týdny nevybíravě přirovnal plánovanou stavbu plynovodu z Ruska po dně Baltského moře do Německa k paktu Ribbentrop Molotov, který na počátku 2. světové války rozdělil Polsko mezi Německo a Sovětský svaz.
Postkomunistické země jsou také nejhlasitějšími propagátory demokratických změn v někdejších sovětských republikách v čele s Ukrajinou a Gruzií. Díky nátlaku Polska a Česka minulý týden EU rozhodla o zmrazení účtů zástupců režimu v Bělorusku v čele s tamním prezidentem Alexandrem Lukašenkem, kterého Rusko podporuje.
